Zatímco americký průmysl očekává povzbuzení, obchodní partneři varují před negativními důsledky. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat, Kanada, Evropská unie a další země již naznačily možná protiopatření. Situace se vyvíjí dynamicky a zůstává otázkou, kam to povede.
Nová cla na ocel a hliník
Donald Trump v pondělí 10. února 2025 oznámil další sérii cel, tentokrát na hliník a ocel. Nová nařízení zvyšují současná cla na 25 procent a vztahují se na dovoz ze všech zemí, nejen ze sousední Kanady a Mexika. Zároveň se ruší výjimky, které původně udělila Bidenova administrativa. Podle Trumpových slov žádné výjimky udělovány nebudou.
Je otázkou, jak se situace do začátku března, kdy mají cla vstoupit v platnost, skutečně vyvrbí. Po posledním odkladu cel a dalších Trumpových prohlášeních o tom, že zvažuje výjimku pro Austrálii, by totiž mohla existovat možnost vyjednání výjimek i pro další země. V případě Austrálie se Trump odvolával na obchodní deficit vůči USA.
Jeden z hlavních obchodních poradců současné administrativy Peter Navarro pro deník The Guardian uvedl, že kromě národní bezpečnosti a podpory domácího průmyslu je tento krok také snahou USA snížit svou závislost na zahraničních partnerech.
Na druhou stranu je zde varovný prst před prohlubující se obchodní válkou, která v konečném důsledku zvyšuje ceny pro spotřebitele. Kromě toho se zavádějí přísnější pravidla, která nařizují zpracování obou kovů na území USA, čímž se zamezí obcházení cel z Číny a Ruska.
Bude se historie opakovat?
Trump nezůstává jen u oceli a hliníku a naznačil další cla na další klíčové zboží, jako jsou automobily, polovodiče a léčiva. Oznámil také zavedení recipročních cel vůči zemím, které se rozhodnou zvýšit cla na americký vývoz.
Nejnovější opatření jsou součástí širšího prosazování protekcionistické politiky, včetně 10% cla na čínský dovoz a odložených 25% cel na Kanadu a Mexiko z počátku února. K podobnému scénáři přitom došlo již během prvního volebního období, kdy byla zavedena cla ve výši 10 procent na hliník a 25 procent na ocel. Ty podle CBC vedly k poklesu dovozu obou kovů z Kanady téměř o polovinu.
Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat
Nová cla se setkala se silným odporem obchodních partnerů USA. Premiér kanadské provincie Ontario Doug Ford obvinil Trumpa z vytváření zbytečného chaosu, zatímco kanadský premiér Justin Trudeau označil cla za nepřijatelná a v případě potřeby bude tvrdě jednat.
Podle údajů amerického ministerstva obchodu je Kanada největším dodavatelem hliníku i oceli do USA, kam loni dodala šest milionů tun oceli a 3,2 milionu tun hliníku. Evropská komise ve svém oficiálním prohlášení rovněž označila cla za neoprávněná, ale prozatím nebude přijímat žádná opatření, protože nemá žádné oficiální stanovisko.
Jižní Korea plánuje setkání s vládou USA, Japonska a EU. Indický premiér Naréndra Módí údajně zvažuje snížení cel na některé americké vývozy, aby zmírnil napětí. Trump Indii často kritizuje a obviňuje ji z udržování vysokých cel na americké zboží.
Zisky výrobců oceli v USA
Oznámení nových cel na dovoz oceli a hliníku vyvolalo okamžitou reakci na světových trzích. Američtí zpracovatelé oceli a hliníku, kteří by z opatření mohli těžit, zaznamenali výrazné zisky. Ty v současné době stagnují, protože americký trh je zahlcen levnějšími dovozy ze zahraničí.
Například společnosti jako Cleveland-Cliffs vzrostly 10. února 2025 o téměř 18 procent, zatímco Century Aluminum o více než deset procent. Odborníci však varují, že tyto zisky mohou být dočasné, neboť předchozí zvýšení cel vedlo k počátečnímu nárůstu, který později odezněl, jak uvádí agentura Reuters.
Některé neamerické firmy, například rakouská Voestalpine a německá Thyssenkrupp, reagovaly negativně. Podobně byly postiženy i společnosti v Asii. Indický výrobce oceli Tata Steel se na indické burze NSE propadl o tři procenta a v následující obchodní den, 11. února 2025, ztráty ještě rozšířil.
Hliník a ocel klesly, zlato vzrostlo
Trh s hliníkem reagoval negativně a 11. února 2025 klesl na londýnské burze kovů o více než jedno procento na 2 637 dolarů za metrickou tunu. V den oznámení se obchodoval relativně stabilně a dosahoval několikatýdenních maxim. Futures kontrakty na ocelovou výztuž klesly na jednoměsíční minima těsně nad úroveň 3 200 čínských jüanů (CNY) za tunu (438 USD).
Zlato naopak opět těžilo jako bezpečný přístav. Spotová cena žlutého kovu vzrostla 11. února 2025 na historické maximum 2 939 dolarů, zatímco futures kontrakty s dodáním v dubnu 2025 vzrostly na 2 965 dolarů. Oba během dne klesly.
Závěr
Zavedení nových cel na ocel a hliník je dalším důkazem, že Spojené státy pod Trumpovým vedením pokračují v protekcionistické politice. Ačkoli z toho mohou mít krátkodobě prospěch domácí výrobci, vyšší ceny surovin mohou negativně ovlivnit americké zpracovatele a spotřebitele.
Zahraniční partneři již signalizují možná odvetná opatření, která by mohla prohloubit obchodní konflikty. Na druhou stranu stále existuje prostor pro vyjednávání a možnost, že si některé země vyjednají výjimky. Otázkou však zůstává, zda bude Trumpova administrativa ochotna k ústupkům.
Autor je hlavní analytik společnosti Ozios
(Redakčně upraveno)
