Ministerstvo financí ČR minulý týden uvedlo, že Trumpova cla sníží letošní růst české ekonomiky o 0,6 až o 0,7 procentního bodu. Ve své lednové prognóze přitom ještě resort počítal s letošním reálným růstem ekonomiky ve výši 2,3 procenta. Nominální hrubý domácí produkt ČR (HDP) by tak dle téže prognózy vzrostl z loňských 8 007 na letošních 8 431 miliard korun.
Pokud ale nyní má ekonomický růst ČR kvůli clům činit jen 1,7 procenta, namísto 2,3 procenta, za jinak stejných podmínek, při předpokládaném letošním růstu příslušné cenové hladiny o tři procenta, to znamená nominální nárůst tuzemské ekonomiky o 4,7 procenta, namísto do minulého týdne ministerstvem odhadovaných 5,3 procenta.
Růst z úrovně 8 007 miliard korun o 4,7 procenta by značil letošní úroveň nominálního HDP čítající zhruba 8 383 miliard korun. To je o 48 miliard nižší údaj, než jaký ministerstvo financí předpokládá ve své lednové prognóze, tedy než zmíněný údaj 8431 miliard.
Do konce letoška zbývají ještě zhruba tři čtvrtletí, takže podle ministerstva financí Česko kvůli clům přijde průměrně o 16 miliard korun za čtvrtletí. Tedy o 64 mld. Kč při přepočtu na celý rok. Nynější vládní plán, s nímž pracuje i Národní rozpočtová rada, počítá s tím, že dekarbonizační cíle, tedy Green Deal, si v Česku do roku 2030 vyžádají vydání celkem 1,3 bilionu korun.
To je při ročním rozpočítání, zahrneme-li i letošek, průměrně 217 miliard korun ročně. Roční náklady Green Dealu jsou tedy v tuto chvíli pořád přibližně 3,4krát vyšší než náklady Trumpových cel.
Pokud by se tedy Green Deal podařilo o třetinu zmírnit, co se souvisejících výdajů týče, vytvořená úspora by mohla kompletně pokrýt náklady vzniklé Trumpovými cly. Nebylo by tedy třeba dekarbonizační úsilí zcela opustit, jen o třetinu snížit jeho ambicióznost, která při svých současných parametrech stejně ve světě nemá obdoby.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
