Ekologizace výroby oceli, která sníží emise oxidu uhličitého o 55 procent oproti roku 1990, představuje investici do nových technologií ve výši zhruba jedné miliardy eur. Zásadní a největší je vybudování technologie elektrické obloukové pece, která pohltí většinu plánované částky a nahradí výrobu v jedné ze dvou vysokých pecí, jejíž provoz firma ukončí.
„Projekt nám umožní dál vyrábět strategický materiál bez závazku placení extrémních nákladů na emisní povolenky, jejichž bezplatný příděl bude postupně ukončen. Nepřinese nám ani vyšší objem produkce, ani zvýšení zaměstnanosti či přidané hodnoty,“ řekl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.
„Splníme však náročné požadavky nízkoemisní výroby. Bez velmi výrazné dotační podpory ale projekt není reálný,“ dodal Heide. Kritická je podle něj také krátká doba, kdy firma musí projekt dotáhnout do konce – a to za plného provozu hutě.
„Dostaneme se do velmi komplikované situace,“ poznamenal Heide. Připomněl událost, která se týkala dotací na novou paroplynovou elektrárnu. Evropské komisi trvalo bezmála dva roky, než dotaci odsouhlasila, ovšem nikoli ve výši původních 50 procent, ale jen 30 procent.
„Mám hrůzu, aby nedošlo k něčemu podobnému i teď,“ konstatoval Roman Heide. Ještě v únoru hodlá podnik podat žádost o dotaci z Modernizačního fondu. Na přípravných pracích firma utratila už několik stovek milionů korun.
Třinecké železárny, které si loni připomněli 185 let od založení, v novodobé historii od roku 1996 investovaly do ekologizace své výroby částku převyšující 10 miliard korun. Další 40 miliard směřovalo do rozvoje firmy a moderních technologií výroby oceli.
Vládní memorandum
Generální ředitel Roman Heide připomněl, že Třinecké železárny – Moravia Steel, vládou a Moravskoslezským krajem uzavřely memorandum, které má podniku pomoci při přechodu na udržitelný způsob výroby.
„Uvědomujeme si, že proces dekarbonizace a navazující ekonomická transformace klade před český těžký průmysl velké výzvy,“ uvedl tehdejší ministr průmyslu Jozef Síkela. Dodal, že jedině díky spolupráci je možné vytvořit nové investiční a rozvojové projekty.
„Tyto projekty se zaměří na modernizaci výroby, která sníží energetickou náročnost, pomůže kraji se zaměstnaností, posílí naši konkurenceschopnost a lépe ochrání životní prostředí,“ konstatoval Síkela.
Tehdejší moravskoslezský hejtman Jan Krkoška sdělil, že pro občany jeho kraje je životní prostředí a zejména kvalita ovzduší skutečně zásadním tématem. „Proto vítáme konkrétní kroky, které mohou v této oblasti přinést pozitivní výsledky,“ řekl Krkoška.
„Třinecké železárny jsou jedním z významných podniků, které s vedením kraje kontinuálně jednají a společnými silami se snaží stav životního prostředí zlepšovat. V takzvaných dobrovolných dohodách se zavazují ke krokům nad rámec zákona, které budou mít na životní prostředí pozitivní vliv,“ dodal hejtman a označil podnik za „dobrého souseda“.
Podle šéfa železáren Romana Heideho vnímá podnik memorandum tak, že vláda za ním v dekarbonizaci stojí a bude ho podporovat. „To nám dává jistotu, abychom do investic šli a provedli je,“ řekl Heide, podle něhož podpora, která odpovídá dotacím v okolních zemích, dosahuje asi 70 procent.
Klíčovou investicí je zmiňovaná elektrická oblouková pec, která nahradí polovinu výroby, a to v objemu 1,3 milionu tun ročně. Její podstatou je tavení šrotu pomocí elektrické energie, jejíž spotřeba se v huti zvýší zhruba o 30 procent.
Zahájení stavby firma plánuje na rok 2026 a ukončení na konci roku 2028. Součástí projektu je několik doprovodných akcí, například vybudování nového šrotového hospodářství a přívodu zvlášť vysokého napětí z páteřní přenosové soustavy nebo výstavbu několika hal.
Strategický materiál
Mezi další důležité projekty patří třeba bezemisní železnorudná briketační linka, která sníží emise oxidu uhličitého o 70 tisíc tun za rok, což je ekvivalent 19 tisíců osobních automobilů. Náklady na stavbu linky dosáhnou téměř miliardu korun, přičemž dotace z Modernizačního fondu přesahuje 50 procent.
Technologie briketace za studena je v Evropě ojedinělá a v hutním průmyslu se v nikde nevyskytuje. Výstavba začne na jaře letošního roku a do provozu bude linka uvedena už v roce 2027.
Ocel patří mezi strategický a zatím nenahraditelný materiál. Využívá se nejen v automobilovém průmyslu, ve stavebnictví nebo na tramvajové koleje, ale například také při výrobě lžiček nebo šroubů. Její význam narůstá kvůli bezpečnostní situaci v Evropě, kdy se zvyšuje výroba pro armády.
Bez dostatečného množství oceli by Evropa mohla být ohrožená. Jen Třinecké železárny, které patří mezi největší podniky svého druhu na starém kontinentě, vyrábí ročně asi 2,5 milionu tun oceli.
„Naši globální konkurenti vyváží na trh EU miliony tun levné a uhlíkově náročné oceli, která je vyrobená nekalými obchodními praktikami, nedodržuje závazné dekarbonizační ani environmentální cíle a pracovní standardy na globální úrovni,“ upozornil Axel Eggert, generální ředitel Evropské ocelářské asociace (EUROFER).
Dodal, že úspěšná transformace Třineckých železáren vyžaduje plnou podporu české vlády. „Státní dotace na podobné projekty dekarbonizace ocelářství v Evropě již dosáhly téměř patnáct miliard eur, přičemž průměrná výše dotace na jeden projekt činí jednu miliardu eur,“ řekl Eggert.
Pro výrobu oceli pomocí elektrických obloukových pecí bude podle něj výrazně narůstat poptávka po železném šrotu, který je strategicky důležitou komoditou pro zelenou transformaci Evropské unie.
„V současné době neexistuje žádná koncepce strategického nakládání se šrotem. V roce 2023 bylo téměř 19 milionů tun evropského šrotu vyvezeno do třetích zemí, kde neplatí žádné nebo mnohem nižší ekologické a pracovní normy,“ upozornil Eggert.
Dodal, že kvůli tomuto expertu přišla Evropa o možnost ušetřit 35 terawatthodin (TWh) elektřiny a 32 milionů tun oxidu uhličitého ročně. „Pro srovnání: Česká republika v roce 2023 spotřebovala 57 TWh elektřiny a vypustila 83 milionů tun CO2,“ uvedl Axel Eggert.
