Březnové výsledky maloobchodu však vedle toho potvrzují, jak ošidná jsou čísla vycházející z nízkých srovnávajících základů. Loňský lockdown obchodní sítě vytvořil nízký srovnávací základ, a proto aktuální růst tržeb o více než pět procent vypadá při aktuální inflaci docela impozantně. Příkladem budiž oblečení a obuv, za něž obchodníci reálně utržili o 214 procenta více, než loni.
O čem to vypovídá? Jen o tom, že loni bylo v březnu vlastně zavřeno. Když se ovšem podíváme na očištěnou řadu za poslední rok, uvidíme, že od květnového otevření obchodů nejenže neprobíhá v podstatě žádný nákupní boom, ale dochází k pozvolnému útlumu nakupování.
Takže, když se vrátíme v čase do předcovidové minulosti, ve srovnání s průměrným měsícem roku 2019 byly reálné tržby v obchodech o 4,4 procenta vyšší, což s ohledem na fakt, že se srovnáváme se situací před třemi lety, není rozhodně známka nadměrné poptávky.
Ale zpátky do „nedávné“ současnosti. Stále více utrácíme za elektroniku a trochu opadá zájem o internetové obchody. Právě ty měly loni v březnu rekordní žně, a proto letošní útlum není zase tak překvapivý. Stále mají tržby o 30 procenta vyšší, než před covidem, zatímco obchod jako takový jen o 4,4 procenta.
Co čekat dále? Protože i dubnová čísla budou vycházet z nízkého srovnávacího základu, bude vše na první pohled vypadat uspokojivě. Je však pravděpodobné, že uvidíme další známky útlumu, které budou stále zřetelnější.
Lidé budou omezovat nákupy zbytného zboží a vedle toho čerpat své finanční rezervy na extrémně rostoucí náklady na bydlení. Letošní rok bude pro maloobchod velmi slabým rokem, a tudíž řeč nebude ani o tuzemské poptávkové inflaci.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
