Centrální banka pokračuje v trendu zahájeném na začátku listopadu loňského roku, kdy došlo k prudkému obratu v hospodářské politice Turecka vynuceném prudkým oslabováním turecké měny. To spolu s odlivem investorů a poklesem devizových rezerv donutilo prezidenta Erdogana k dramatickým změnám, kdy odvolal guvernéra centrální banky a hlavního ekonomického ministra Albayraka, který je shodou okolností jeho zetěm.
Od té doby centrální banka zvýšila úrokové sazby o 6,75 procentního bodu na aktuálních 17 procent a zjednodušila způsob řízení měnové politiky. Do té doby řídila „cenu peněz“ v ekonomice skrze kombinaci několika úrokových sazeb, dostupnosti likvidity a řady regulatorních nástrojů. Nyní její snahou je navrátit režim měnové politiky ke standardnímu cílování inflace, i když dosažení sedmiprocentního cíle bude postupné a bude trvat několik let.
Kromě toho ustoupila od strategie skrytých devizových intervencí skrze státem ovládané banky a akumulace devizových rezerv se stala prioritou pro letošní rok. Turecko dále zrušilo řadu regulatorních opatření schválených v době jarní krize, která znepříjemňovala život zahraničním investorům a motivovala domácí banky k agresivnímu půjčování peněz.
Rok 2021 by měl být rokem obratu pro Turecko, jehož ekonomika by měla projít měkkým přistáním. Těžiště růstu by se z přehřáté domácí poptávky mělo přesunout k exportům a turismu a napomoci ke snížení vysokého deficitu běžného účtu platební bilance, který za loňský rok dosáhne zhruba 5,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Ekonomika by přitvrzením měnové politiky tolik trpět neměla. Za prvé vysoká míra dolarizace ekonomiky a vysoká schopnost tureckých bank, firem i domácností fungovat v prostřední prudkých výkyvů kursu zvýšily odolnost Turecka vůči finančním turbulencím. Za druhé by uvolnění restrikcí a návrat zahraničních turistů měly dodat výrazný prorůstový impuls turecké ekonomice.
Za celý letošní rok by růst mohl přesáhnout pět procent, ačkoliv Turecko bude vycházet z vyšší srovnávací základny oproti jiným zemím díky očekávanému růstu o cca jedno procento v roce 2020. Zároveň by stabilizace turecké liry spolu s chlazením domácí poptávky a přísnou měnovou politikou měly napomoci ke snížení inflace směrem k deseti procentům na konci letošního roku.
Změnu v chování Turecka ocenili i investoři. Od počátku obratu v politice na začátku listopadu turecká lira posílila o 13 procent, turecké akcie (MSCI Turecko) vzrostly o 35 procent a hodnota dolarového státního dluhopisu Turecka s desetiletou splatností o 12 procent.
Domníváme se, že Turecko zůstává atraktivní i nadále. Jednak očekáváme výše zmíněné zlepšení ekonomické situace a v jeho prospěch hraje i jeho relativní atraktivita ve světě ultra nízkých úrokových sazeb a drahých finančních aktiv.
Turecká lira, akcie i dluhopisy jsou nadále levné ve srovnání s ostatními rozvíjejícími se trhy, o trzích vyspělých ani nemluvě. Nicméně investoři musí akceptovat vyšší volatilitu spojenou s investicemi v Turecku a zvýšenou citlivost vůči turbulencím na globálních finančních trzích.
Autor je makroekonomický analytik Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
