Celá bilance prvotních důchodů se tak nachází v mírném deficitu -3,2 miliardy korun, zatímco před rokem činil její deficit více než 38 miliard korun. Přebytek zahraničního obchodu se zbožím a službami se přitom meziročně prakticky nezměnil, když v srpnu dosáhl 24,7 miliardy korun. Na kapitálovém účtu činila bilance příjmů z rozpočtu EU 0,4 miliardy korun.
Odliv kapitálu na finančním účtu, tedy čisté půjčky do zahraničí, činil 26,6 miliardy korun. Saldo přímých zahraničních investic dosáhlo mírného přebytku 1,6 miliardy korun, z toho saldo reinvestovaného zisku činilo 0,9 miliardy korun.
Na portfoliových investicích došlo k přílivu ve výši 31,9 miliardy kvůli nákupům dluhopisů ze zahraničí, což se rovněž projevilo na odlivu v položce ostatních investic kvůli změně krátkodobé pozice bankovního sektoru vůči zahraničí. V srpnu došlo k navýšení devizových rezerv o 3,7 miliardy korun. Saldo chyb a opomenutí činilo necelých deset miliard.
V naší prognóze jsme pro letošek čekali deficit ve výši 1,5 % HDP a v příštím roce návrat do přebytku poblíž dvou procent HDP. Vývoj za třetí čtvrtletí ukazuje, že by výsledek za letošek mohl být výrazně lepší a spíše mírně přebytkový.
Avšak nejistota odhadů kvůli druhé vlně epidemie opět narůstá, přičemž dopad do zahraničně-platebních vztahů se od první vlny epidemie může významně lišit. Průmyslová výroba má například prozatím slušnou naději pokračovat ve výrobě a potažmo exportu, zatímco v první vlně byla výroba pozastavena.
Ačkoliv překvapení na straně platební bilance za srpen je opět výrazně pozitivní, pro vývoj na finančním trhu nejde o významný impuls. Pro korunu je nyní klíčový vývoj epidemie a rozsah jejího negativního dopadu do ekonomiky, který následně ovlivní i další nastavení měnové politiky. Centrální banka v nejbližším období pravděpodobně nastavení měnové politiky nezmění.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
