Investoři nyní za desetiletý dluhopis vlády ČR požadují 2,02 procenta ročně. Výnosy tuzemských dluhopisů rostou ruku v ruce s obdobným vývojem v zahraničí. Citelný růst dluhopisových výnosů je fenoménem prakticky celého ekonomicky vyspělého světa.
Dluhopisoví investoři požadují za své půjčky vládám vyšší úroky, neboť vyhlížejí výrazné zrychlení inflace. Ta nahlodává kupní sílu peněz, tedy nahlodává také kupní sílu hotovostních toků, které ve formě úrokových plateb či závěrečné splátky jistiny držiteli vládního dluhopisu poplynou. Aby toto nahlodávání kupní síly kompenzovali, žádají investoři vyšší úrok.
Zrychlení inflace je výsledkem jak příznivých, tak nepříznivých faktorů. Příznivým je vyhlídka ekonomického oživení, k němuž povede postupující vakcinace podstatné části světového obyvatelstva.
Zotavení ekonomiky samo o sobě představuje inflační tlak. Růst inflačních očekávání ale plyne také z méně příznivého faktoru obavy z rostoucího, avšak nedostatečně produktivního zadlužení vlád, umožněného extrémní měnově-politickou expanzí centrální bank, a z jen dýchavičného ekonomického růstu doprovázeného citelnou inflací. Jednalo by se o fenomén takzvané stagflace neboli stagnace spojené s citelným růstem cen.
Kvůli pomalé vakcinaci v EU hrozí, že právě zejména převážnou část evropských zemí stagflace zasáhne. Zato například Spojené státy by se díky rychlejší vakcinaci mohly hospodářsky ozdravit rychleji.
V USA tak za očekáváním vyšší inflace stojí spíše zmíněný příznivý faktor znatelného hospodářského oživení, v Evropě pak spíše faktor nepříznivý, tedy obava ze stagflace, která může být ještě hůře únosná kvůli enormnímu nárůstu zadlužení evropských vlád během covidové krize.
Výnos na českém dluhu ovšem stoupá ještě citelněji, než v řadě dalších evropských zemí. Například v porovnání s řeckým desetiletým dluhopisem je ten český v těchto dnech úročen nejméně výhodně od začátku roku 2005. Řecká vláda se na deset let financuje ani ne za jedno procento.
Úrok na vládním dluhu řady evropských zemí stlačují probíhající programy odkupu vládních dluhopisů v podání Evropské centrální banky. Česká národní banka (ČNB) zatím k takovému opatření nepřistoupila. Ve svém repertoáru možných opatření jej ostatně ani trvale nemá, jen do konce letošního roku. Takzvané kvantitativní uvolňování přitom využívají nejen země eurozóny, ale například také země typu Maďarska či Rumunska, které jej v uplynulém týdne aplikovaly či rozšířily.
Čeští poslanci budou o možnosti trvalého kvantitativního uvolňování pro centrální banku opět jednat, nejspíše příští týden. Už samotné schválení dané legislativy, novely zákona o ČNB, by mohlo přispět ke stlačení výnosů českých vládních dluhopisů.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
