Podle Martina Krona, analytika Raiffeisenbank, je třeba hodnocení tohoto poklesu rozdělit na dvě části. „Tou pozitivní je nárůst výroby, který se projevil vyšší mírou rozpracovanosti aktuálních zakázek, což je ovšem dáno i dílčími problémy v dodavatelských řetězcích,“ řekl Kron pro faei.cz.
Zároveň se podle něj zvýšil počet nových zakázek, když byl zaznamenán mírný nárůst poptávky i díky získání nových zákazníků. Firmy i proto zůstávají relativně optimistické.
„Negativní zprávou je, že pokračuje snižování zaměstnanosti v průmyslu, když se firmy snaží omezit své výdaje a nenahrazují odchozí pracovníky. Zejména z tohoto důvodu očekáváme, že by nezaměstnanost mohla ke konci letošního roku stoupnout do blízkosti pěti procent,“ dodal Kron.
Není to dramatický sešup
Podle Dominika Rusinka, hlavního ekonoma ČSOB Private Banking, vstoupil průmysl do třetího čtvrtletí nepřesvědčivě, když se PMI těsně dostal do pásma recese. „Oproti červnu nejde o žádný dramatický sešup, oživení zpracovatelského sektoru ale bude evidentně během na delší trať, zvláště v podmínkách nepříznivého dopadu amerických celních tarifů,“ uvedl Rusinko pro faei.cz.
Připomněl, že pokles zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu není novým fenoménem. „Zaměstnanost ve zpracovatelském sektoru klesá již třetím rokem v reakci na slabou zahraniční poptávku po průmyslových výrobcích,“ konstatoval Rusinko.
To podle něj potvrzuje i červencový průzkum mezi českými průmyslníky, kteří upozorňují na utlumenou poptávku, zejména z Německa. Právě zaměstnanost v průmyslu pravděpodobně zůstane pod tlakem i ve druhé polovině letošního roku.
„Povzbudivou zprávou je stabilizace výroby, což ukazují i tvrdá data. Méně příjemnou zprávou je fakt, že na svižnější oživení to zatím nevypadá, což bude zvyšovat tlak na optimalizaci nákladů v tuzemském průmyslu,“ uvedl Rusinko.
Část zaměstnanců podle něj sice najde uplatnění v sektoru služeb, kterému se daří solidně, jeho absorpční kapacita však není neomezená. „I proto očekáváme ke konci roku další růst míry nezaměstnanosti na 4,7 procenta,“ upozornil Dominik Rusinko.
„Shrnuto, podtrženo, tuzemský průmysl je z nejhoršího venku, výraznějšímu oživení ale stále brání absence silné zahraniční poptávky. I tak ale za letošní rok odhadujeme růst české ekonomiky okolo dvou procent,“ dodal Rusinko, podle něhož ale existující rizika nahrávají pomalejšímu růstu.
Dopady amerických cel
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE, uvedl, že červnový nárůst PMI nad hranici 50 bodů byl přechodnou záležitostí. „Je třeba počítat s tím, že teprve v dalších měsících se naplno začne projevovat dopad cel uvalených ze strany USA jak na EU, tak obecně na celý svět, což bude vliv jak na obrat mezinárodního obchodu, tak na směřování obchodních toků,“ uvedl Jáč pro faei.cz.
Finanční trh podle něj očekával nárůst celkového indikátoru PMI na úroveň 50,3 bodu. „Dle PMI průzkumu hlásí tuzemský zpracovatelský průmysl pokračující růst výroby: Šlo o druhý růstový měsíc v řadě, tempo růstu výroby bylo mírně pomalejší než v červnu,“ řekl Jáč.
Mírně podle něj také vzrostly nové, zejména domácí objednávky, zatímco poptávka na mezinárodních trzích zůstala utlumená a vedla k dalšímu poklesu nových exportních objednávek – snížily se již sedmatřicátý měsíc v řadě.
