Trinity Bank v srpnu zvýšila úrok u vkladu do 400 tisíc korun na 4,58 procenta, Expobank ji trumfla sazbou 4,61 procenta bez pásmového ani jiného omezení, spořicí konta Creditas a tří dalších bankovních ústavů zatuhly na 4,50 procenta.
Hlavní strategický směr pro přilákání nebo připoutání klientů se nyní zaměřuje na termínované vklady s až šestiprocentním úročením, kde mají banky jistotu v odhadu, že na nich budou vydělávat bez ohledu na vrtkavost klientské přízně.
Mezi obyvatelstvem však nejsou vázané vklady ve velké oblibě, byť skýtají zaručený úrok bez ohledu na změny sazeb ČNB.
Jenže v nevyzpytatelné době s obrovskou inflací, kdy naše centrální banka o snižování sazeb do konce roku nemůže ani uvažovat, to nemá až tak velký význam. Vklady na těchto účtech sice stoupají, ale jen mírně.
V posledních měsících zhruba o 15 miliard korun měsíčně a podle posledních dat ČNB z června na nich měli Češi uloženo 732 miliardy korun.
Oproti sumě netermínovaných vkladů přes 2,6 bilionu korun je to poměrně málo. Je to i méně, než na spořicích a podobných vkladech, kde bojuje s inflací zhruba 900 miliard.
Skvělý byznys mají banky u běžných účtů, kde stále leží ladem 1,65 bilionu téměř neúročených korun, které banky buď půjčí na šest a víc procent plus poplatky, nebo si je uloží u ČNB, kde dostanou bezpracných sedm procent.
Na informacích o denní likviditě je vidět, že si banky na takto vysoký úrok ukládají i přes půl bilionu korun. Proč si tam neuloží všechny volné peníze, je jasné. U ČNB mají úrok jistý jen do příštího měnového zasedání, zatímco u hypoték na spoustu let.
Pokud by banky neměly dostatek hotovosti ke svým operacím, mohly by si půjčit u centrální banky aktuálně za 8procentní sazbu. Překvapí někoho, že této statistické kolonce nelze dlouhodobě najít nic jiného než nulu?
Ilustrační foto: Depositphotos.com
