V roce 2025 používalo internet každý den více než 80 procent Čechů starších 16 let, nejčastěji na svém chytrém telefonu. Lidé do 65 let preferují internet v mobilu dokonce téměř bez výjimky.
Zda starší lidé internet v mobilu využívají, závisí především na jejich dosaženém vzdělání a na tom, zda mají chytrý telefon. Zejména v kategorii nad 75 let jsou tlačítkové telefony stále hojně zastoupeny.
Vyplývá to z dat, poskytnutých Českým statistickým úřadem (ČSÚ). „Nejrychleji roste počet osob používajících internet na mobilním telefonu mezi seniory. V roce 2025 používalo internet v mobilu 58 procent osob ve věku 65 až 74 let, což je více než dvojnásobek oproti období před pěti lety.
U seniorů nad 75 let používalo internet na telefonu 26 procent v porovnání s pěti procenty v roce 2020,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Nikdy ve svém životě internet nepoužilo jen osm procent české populace starší 16 let. Naprostou většinu z nich (90 %) tvoří starobní důchodci. Naproti tomu ve věku do 55 let je denně online téměř každý Čech (96 %).
Již 6,8 milionu obyvatel Česka nad 16 let využívá internet i za účelem správy svých financí pomocí internetového nebo mobilního bankovnictví. Také online nakupování se stalo běžnou součástí našich životů. Přes stoupající tendenci se Česko v obou zmíněných činnostech dlouhodobě pohybuje pod průměrem zemí EU.
Na dynamice nabírá zejména využívání umělé inteligence, která postupně proniká do běžného fungování různých skupin obyvatel.
„Nástroje umělé inteligence pro tvorbu obsahu používalo v roce 2025 v Česku 32 procent osob ve věku 16 a více let. Tyto nástroje mohou sloužit například pro generování textu, obrázků a kódů nebo k vyhledávání informací.
Skupinou, která využívá nástroje umělé inteligence nejvíce, jsou mladí lidé ve věku 16 až 24 let. V této skupině používalo AI 78 procent osob,“ uvádí Lenka Weichetová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Nástroje umělé inteligence vyhledávají více muži, míra využití je velmi výrazně odvislá od stupně vzdělání. Zatímco u osob se základním vzděláním používá nástroje AI 16 procent dotázaných, mezi vysokoškolsky vzdělanými to je 60 procent.
Dosažené vzdělání i věk mají vliv také na digitální dovednosti populace. Jejich míra s rostoucím věkem znatelně klesá. Mezi osobami v nejmladší sledované kategorii (16 až 24 let, pozn. red.) vykazovala alespoň základní digitální dovednosti 92 procent osob, mezi lidmi nad 75 let dosahovalo stejné úrovně 11 procent.
S moderními technologiemi si výrazně lépe umí poradit osoby v produktivním věku s vysokoškolským vzděláním (95 %) než lidé se vzděláním základním (46 %).
