Například v tiskové zprávě ministerstva „Mise Solar Orbiter s českými přístroji na palubě startuje do vesmíru“ ze 7. února letošního roku zkratku NASA nenajdete ani jednou. Přitom americká agentura pro projekt poskytla jak raketu, kterou společně vyrábějí američtí průmysloví giganti Lockheed a Boeing, tak jeden z deseti přístrojů – heliosférický zobrazovač (SoloHI), a také senzor těžkých iontů, jenž je součástí sady Solar Wind Analyzer (SWA), nástrojů pro analýzu tzv. slunečního větru.
Solar Orbiter navíc z pohledu americké agentury rozšiřuje její flotilu NASA Heliophysics, která již Slunce sleduje. „Solar Orbiter bude dělat úžasné věci. V kombinaci s ostatními nedávno zahájenými misemi NASA ke studiu Slunce získáváme nebývalé nové znalosti o naší hvězdě,“ uvedl Thomas Zurbuchen, zástupce NASA pro vědu z washingtonského sídla agentury.
Podle webu agentury ČTK se na přípravě slunečního satelitu podílelo pět českých týmů, které pracovaly na čtyřech z celkem deseti přístrojů, jimiž je sonda vybavena. „V Česku vznikla zrcadla pro teleskop METIS, který je určen k pozorování a spektroskopii sluneční koróny. České kořeny má také řídící software a napájecí zdroj pro spektrometr pro rentgenové záření STIX a elektronika pro senzor analyzátoru slunečního větru SWA. Český původ má rovněž elektronika digitálního vlnového analyzátoru TDS, který je součástí aparátu k měření magnetického a elektrického pole,“ uvedl server.
Klíčovou součástí družice je optická soustava vyvinutá a vyrobená českými vědci z turnovského TOPTEC, jejímž prostřednictvím sonda jako vůbec první pořídí snímky slunečních pólů a bude zkoumat vnitřní heliosféru. Ta doposud patří k těm nejméně prozkoumaným částem Slunce. Dva dny po startu rakety centrum TOPTEC informovalo, že „družice Solar Orbiter, na které se z významné části podílejí čeští výzkumníci, začala provádět první pokusná měření“.
Americká NASA však nabízí střízlivější pohled: „V prvních dvou dnech po spuštění Solar Orbiter rozvine své nástroje a antény, které budou komunikovat se Zemí a shromažďovat vědecká data. Solar Orbiter stráví ve fázi uvádění do provozu asi tři měsíce, během nichž bude provádět kontroly deseti vědeckých přístrojů satelitu, aby se zajistilo, že fungují správně. Bude trvat asi dva roky, než Solar Orbiter dosáhne primární vědecké dráhy.“
Během první fáze, která potrvá do listopadu 2021, budou přístroje na palubě satelitu sbírat vědecká data o okolním prostředí, zatímco dalekohledy dálkového průzkumu se soustředí na kalibraci, aby se připravily na vědecké operace v blízkosti Slunce. Tvrdit, že pár dnů po vynesení do vesmíru „Solar Orbiter začal s měřeními s jedinečnou optikou z Čech“, se proto zdá být přinejmenším nadnesené a pro většinu laické populace zavádějící.
Laik se stejně tak pozastaví nad „nářky“ Víta Lédla, výkonného ředitele centra TOPTEC nad tím, v jakých podmínkách musejí turnovští vědci pracovat (na okraji města v nájmu v jedné z dnes už poněkud historických budov z minulého století postavených zejména pro účely výroby klasické optiky, která nevyžadovala speciální prostředí – citace z tiskové zprávy, pozn. red.), a není mu jasné, jak vůbec v takových podmínkách mohli vědci špičkovou optickou soustavu pro družici vyrobit.
„Pro výrobu přesných optických prvků musíme udržovat prostředí bez prachu a se stálou teplotou. Pro představu s jakou přesností tu pracujeme – když do místnosti s některými přístroji vstoupí člověk navíc, my to pak na výrobku poznáme a musíme optickou plochu opravit, protože se v tu chvíli materiál vlivem zvýšené teploty nepatrně, ale ne nevýznamně, roztáhl,“ uvedl Lédl.
Než se ale Solar Orbiter dostane na dráhu kolem Slunce, bude se od něj pohybovat v různých vzdálenostech, při nichž bude čelit extrémním teplotám od mínus 170 do 520 stupňů Celsia. TOPTEC uvedl, že teplotní rozdíly uvnitř sondy dosáhnou až 80° C.
Podle Lédla vývoj a následná výroba zrcadel trvaly skoro deset let. „Když jsme dostali z ESA první zadání, spočítali jsme, že takto zadaná zrcadla nevydrží start – roztrhnou se. Ihned jsme na to upozornili, ale nikdo nás tenkrát nebral příliš vážně. Při prvních zkouškách se prototypy zrcadel rozpadly přesně tak, jak jsme varovali. Od té chvíle máme v misi, ale i tak trochu v celé ESA, daleko lepší postavení. Když na něco upozorníme, tak teď už se říká – to jsou ti z TOPTEC, ti budou mít pravdu,“ nechal se slyšet výkonný ředitel centra TOPTEC.
My jsme vám to říkali… Je tohle způsob, jakým by se čeští vědci měli chlubit?
