Lombardní sazba, která určuje, za kolik si komerční banky mohou u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů, činí 4,50 procenta. Diskontní sazba, od níž se odvíjí úročení vkladů komerčních bank u centrální banky, je stále 2,50 procenta.
Rozhodnutí centrálních bankéřů bylo očekávané, někteří členové bankovní rady nesnižování sazeb připouští už delší dobu. Od předloňského prosince, kdy ČNB se snižováním začala, klesla dvoutýdenní repo sazba z původních 6,75 procenta už o 3,25 procentního bodu.
Hypotéky na změnu základních úrokových sazeb příliš nereagují. Podle ukazatele Swiss Life Hypoindexu klesla průměrná nabídková sazby hypoték od začátku minulého roku z 5,96 procenta na 4,91 procenta platných na začátku letošního listopadu. Tedy o 1,05 procentního bodu.
Vidíme, že rozhodnutí centrálních bankéřů na hypotéky nemá příliš velký vliv. Hypoteční sazby totiž určuje mnohem víc ukazatelů než jen základní úrokové sazby určované ČNB.
Mnohem podstatnější pro ně je vývoj cen peněz na mezibankovním trhu, hlavně těch s delší výpůjční lhůtou. Hypotéky banky poskytují na mnoho let dopředu, jakékoliv výkyvy se proto do jejich úroků promítnou se zpožděním a to ještě ne úplně zcela.
Čekat na to, že hypotéky v brzké době výrazněji zlevní, se nevyplatí. Banky nemají příliš důvodů hypoteční sazby rychle snižovat. Tím nejzásadnějším je, že zájem o hypotéky stále výrazně roste. Na začátku letošního roku je hypoteční trh dvojnásobný.
Zájemci o hypotéku si totiž dobře spočítali, že růst cen nových bytů na pražském trhu aktuálně o sedm procent překonává jakékoliv drobné snížení hypotečních sazeb. Čekat na výrazně levnější hypotéky se tak nevyplatí. Kdo bude čekat příliš dlouho, zaplatí na kupní ceně bytu o stovky tisíc korun více.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
