Ruská vláda tak v důsledku roku USA nebude moci vyplácet své věřitele prostřednictvím amerických bank. Jenže bez nich se dále ztíží její možnost vyhnout se vyhlášení platební neschopnosti, tedy bankrotu. Kreml totiž dosud běžně využíval své účty u amerických bank, jako JP Morgan nebo Citigroup, k vyplácení věřitelů.
Jestliže Rusko nebude moci účty u amerických bank využít, bude muset vyplácet věřitele buď z devizových rezerv – té jejich části, která není zmrazená. Anebo z nových příjmů, získaných už po invazi, které má Rusko zejména z prodeje zemního plynu a ropy státům Evropské unie. Třetí možností pak už je jenom bankrot.
Devizové rezervy ruské centrální banky k 25. březnu klesly na 604,4 miliardy dolaru. To je jejich nejnižší úroveň od loňského srpna. Od 18. února, kdy byl objem rezerv na svém vrcholu, se propadly o 38,8 miliardy dolarů.
V první den invaze, 24. února, a také v den následující, v pátek, totiž ruská centrální banka část rezerv odprodala, aby za ni nakoupila rubly, a podpořila tak kurs ruské měny. Tehdy ještě nebyly její devizové rezervy zmrazeny. Ke zmrazení došlo až o nejbližším víkendu.
Podle výpočtu agentury Bloomberg jsou nyní zmrazeny zhruba dvě třetiny rezerv, tedy suma odpovídající zhruba 400 miliardám dolarů. Rusko ale dříve uvedlo, že zmrazena je zhruba polovina rezerv, tedy že stále může disponovat s částkou mírně převyšující 300 miliard dolarů.
Pokud by nyní Rusku zbývalo zhruba 260 miliard dolarů využitelných devizových rezerv, což je průměr obou uvedených částek, vystačí mu rezervy na zhruba 6,5 měsíce. Alespoň tedy pokud by každý měsíc odčerpávalo zhruba 40 miliard dolarů, jako v prvním měsíci po invazi.
Rusko ale využitelné, nezmrazené rezervy drží ve fyzickém zlatě nebo čínské měně, přičemž tato aktiva může být obtížnější využít k třeba k podpoře rublu, než standardní rezervní měny, resp. příslušná aktiva, typu dolaru či eura.
Rusko tak zřejmě bude nakonec muset přistoupit k výplatě svých věřitelů z prostředků, které utrží zejména z prostředků získaných vývozem energií. Západní sankce se totiž ruskému energetickému sektoru z velké části zatím vyhýbají.
Zejména země Evropské unie v čele s Německem odmítají razantní odstřižení od dodávek ruských energií, jelikož se obávají fatálního neblahého dopadu na své ekonomiky.
Za energie Rusko od EU získává zhruba 850 milionů dolarů denně. Celkově má letos Rusko inkasovat za vývoz energií 321 miliard dolarů, odhaduje Bloomberg. Tyto prostředky bude nadále inkasovat hlavně v dolarech a eurech.
Zřejmě je však budou inkasovat státní banky, jako je Gazprombanka, čímž Rusko docílí toho, aby tyto banky zůstaly uchráněny sankcí. Například právě Gazprombanku nyní sankcionuje pouze Británie, EU, ani USA nikoli.
Státní banky, jako je Gazprombanka, budou devizy získané za prodej plynu, ale zřejmě také dalších surovin, jako je ropa, uhlí, kovy, nebo dokonce dřevo či obilniny, směňovat za rubly a rublové částky posílat příslušným dodavatelským podnikům typu plynárenského polostátního kolosu Gazprom.
Kreml tak získá až sto procent deviz z prodeje klíčových surovin (nyní platné nařízení, uvedené v reakci na únorové sankce Západu, nařizuje ruským vývozním podnikům a firmám směnovat do rublu pouze 80 procent svých získaných deviz, pozn. aut.).
Tyto devizy, nejčastěji eura a dolary, pak bude Kreml moci využívat právě také k výplatě věřitelů, tedy držitelů ruských dluhopisů. A nějaký čas tak oddalovat svůj bankrot.
Pokud by EU uvalila embargo na dovoz ruských surovin v čele s plynem a ropou, bankrot Ruska by tím tedy opravdu citelně přiblížila. Rusku by pak prakticky už nezbývala žádná možnost, jak trvaleji oddalovat svůj bankrot. Pokud by se celá EU dohodla na odpojení od dodávek ruských energií, je blízký ruský bankrot nevyhnutelný.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
