Popularita pasivních domů, které splňují nejpřísnější kritéria energetických úspor, výrazně roste. Zatímco před dvěma lety evidovalo Centrum pasivního domu 1,6 tisíc staveb v takzvaném pasivním standardu, letos už jich je okolo 5 tisíc. Po celém světě je takových budov už více než 60 tisíc.
Nejvíce pasivních domů stojí v Německu, přibližně třetina z celosvětového počtu. O něco méně – asi 18 tisíc – jich je v Rakousku. Česká republika se svými aktuálními 5 tisíci pasivními domy tvoří asi osm procent celosvětového počtu. „V tomto ohledu nejde o vůbec špatný výsledek,“ okomentoval statistiku Libor Hrubý z Centra pasivního domu.
Jen v loňském roce přitom v Česku přibylo více než tisíc pasivních domů a budov blízkých tomuto standardu. Šlo o zhruba sedm procent z více než 15 tisíc postavených rodinných domů. Právě v poměru klasických a pasivních staveb by přitom Česko mohlo podle odhadů Centra pasivního domu předčít i zmíněné Německo a Rakousko. „V rámci naší činnosti vnímáme obecně vzrůstající zájem veřejnosti o energeticky úsporné stavby,“ konstatoval Hrubý.
ROSTOUCÍ POPTÁVKA
Zvýšenou poptávku po ekologicky šetrném bydlení potvrzují i statistiky Státního fondu životního prostředí, který v loňském roce z programu Nová zelená úsporám vyplatil 263 milionů korun. V roce 2016 to přitom bylo o téměř 150 milionů méně. Rostoucí popularita se projevila rovněž na počtu osob, které o dotaci na stavbu pasivního domu žádaly. Zatímco v roce 2016 jich bylo pouze 366, loni jejich počet narostl na 481.
„V programu Nová zelená úsporám přijímáme ročně okolo 500 žádostí na výstavbu domů s velmi nízkou energetickou náročností, které svými parametry odpovídají pasivním domům. Lze tedy říci, že domy vystavěné s podporou programu představují zhruba 3,6 % celkového počtu dokončených rodinných domů,“ řekla Lucie Früblingová, mluvčí Státního fondu životního prostředí.
OTVÍRACÍ OKNA
Zájem podle ní postupně vzrůstá také díky tomu, že se daří odbourávat některé předsudky, které jsou s pasivními domy spojené. Zřejmě nejrozšířenějším mýtem je tvrzení, že kvůli maximální tepelné izolaci může mít pasivní dům pouze okna, která nejdou otevřít.
Na tento omyl se však odborníkům daří v poslední době úspěšně upozorňovat. Například v létě umožní noční větrání přísun chladnějšího vzduchu pro takzvané předchlazení, aby následující den byla uvnitř příjemná teplota. Naproti tomu v zimních měsících představují okna nejslabší článek z hlediska tepelné izolace budovy.
„Velmi dobrým řešením je v tomto případě použití předokenních rolet. Díky svým tepelně-izolačním vlastnostem umožní snížit náklady na vytápění až o deset procent,“ řekl Lubomír Valenta ze společnosti Lomax, jež se na tuzemském trhu specializuje na produkci dveří, garážových vrat a stínicí techniky. I tato společnost přitom v posledních měsících rostoucí popularitu pasivních domů zaznamenala. „Výrazný podíl na tom má současná situace ve stavebním sektoru, který stále prožívá konjunkturu,“ tvrdí Valenta.
Velkou neznámou zatím představuje rok 2022. Od tohoto data už totiž nebude možné žádat o dotaci na výstavbu domů v pasivním standardu.
