V porovnání s předchozí prognózou z letošního dubna byl výhled růstu HDP pro letošek mírně zvýšen (dubnová prognóza činila 2,1 %), prognóza růstu pro rok 2026 byla naopak snížena (v dubnu činila 2,5 %, vždy po očištění o vliv počtu pracovních dní).
Průměrná celoroční inflace by měla letos činit 2,4 procenta, pro rok 2026 pak ministerstvo čekává průměrný růst spotřebitelských cen tempem 2,3 procenta, stejně jako tomu bylo v dubnové prognóze.
Schodek veřejných financí by měl letos činit 1,9 procenta, když dubnová prognóza počítala se schodkem v rozsahu 2,2 procenta HDP (Pro srovnání: V roce 2024 činil schodek 2,0 % HDP).
Růst HDP bude dle prognózy ministerstva letos tažen především spotřebou domácností a změnou zásob, pozitivní vliv bude mít také spotřeba vlády a ve velmi malém rozsahu také hrubá tvorba fixního kapitálu. Příspěvek zahraničního obchodu (čisté exporty zboží a služeb) bude letos negativní.
V roce 2026 by i nadále měla být klíčovým tahounem růstu české ekonomiky spotřeba domácností, zesílit by měl příspěvek ze strany hrubé tvorby fixního kapitálu. Mírně pozitivní bude příspěvek vládních výdajů, v minusu naopak zůstane příspěvek čistých exportů.
Porovnání s prognózou z dílny ČNB
Pro srovnání, Česká národní banka (ČNB) ve své prognóze zveřejněné počátkem srpna čekala pro roky 2025 a 2026 růst HDP shodně na úrovni 2,6 procenta. Průměrnou celoroční inflaci očekává centrální banka na úrovni 2,6 procenta letos a na úrovni 2,3 procenta v roce příštím.
Pokud srovnáme prognózy z dílny centrální banky a ministerstva, tak je zřejmé, že dle ČNB bude negativní příspěvek čistých exportů k HDP letos i v roce 2026 mírnější, než předpokládá prognóza ministerstva financí.
Tuzemská centrální banka je zároveň pro oba roky o něco optimističtější ohledně vývoje hrubé tvorby kapitálu, což je položka, jež v sobě zahrnuje jak hrubou tvorbu fixního kapitálu (investiční výdaje), tak vývoj stavu zásob.
Z hlediska prognózy celkového výkonu HDP v letošním a příštím roce je nám bližší pohled prezentovaný rezortem financí. Průměrnou inflaci očekáváme letos na úrovni 2,6 procenta, což by bylo v souladu s prognózou ČNB, v roce 2026 ale čekáme průměrnou inflaci na úrovni 2,1 procenta, zatímco jak ČNB, tak ministerstvo financí odhadují inflaci shodně na úrovni 2,3 procenta.
Naše vlastní prognóza
Naše vlastní prognóza pracuje s růstem HDP tempem 2,2 procenta letos a dvou procent v roce 2026. Jinými slovy – naše prognóza celkového růstu české ekonomiky pro letošní i příští rok se s prognózou ministerstva plně shoduje.
V detailním pohledu očekáváme mírnější růst spotřeby domácností, relativně optimističtější jsme naopak ohledně hrubé tvorby fixního kapitálu a též ohledně příspěvku čistých exportů, kde jsme méně negativní než ministerstvo.
Po relativně mírném mezikvartálním růstu HDP, předpokládaném pro letošní druhé pololetí pod tíhou globálního dopadu amerických cel, očekáváme pro rok 2026 zrychlení mezikvartální dynamiky růstu české ekonomiky.
V celoročním vyjádření ale bude v roce 2026 růst HDP v porovnání s letoškem slabší s tím, jak v 1. čtvrtletí 2026 bude česká ekonomika startovat z relativně nízké laťky, co se týče tempa jejího meziročního růstu.
Průměrnou celoroční inflaci očekáváme pro letošek na úrovni 2,6 procenta, v roce 2026 by pak mělo celoroční tempo růstu spotřebitelských cen klesnout na 2,1 procenta. Očekáváme, že v letošním 2. pololetí se bude meziroční inflace držet v průměru okolo 2,6 procenta.
Setrvá tam i v prvních měsících příštího roku, koncem jara a zejména v průběhu 2. pololetí 2026 by ale meziroční inflace mohla klesnout až pod dvě procenta. Zmírnění celkové inflace by mělo být taženo zpomalením růstu cen potravin a také poklesem jádrové inflace, což v sobě zahrnuje předpoklad zpomalení tempa cenového růstu ve službách.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
