„Je to největší ekonomická rána pro Západní svět za posledních padesát let. Tento a příští měsíc nám nezaměstnanost vzroste nejspíše nejvíce v historii, tak tomu bude v celé západní Evropě,“ uvedl v nedělních Otázkách na ČT ekonom a člen Ústředního krizového štábu Filip Matějka.
Firmy si mohou sjednávat půjčování zaměstnanců na bezplatné lince 800 222 121 a na webu WorkLinks.com. Do projektu se zatím zapojilo přes 400 zaměstnavatelů, kteří nabízejí a poptávají k dočasné zápůjčce zhruba 3500 pracovníků.
Zdroj: Hospodářská komora
Více než čtvrtina firem již byla podle Hospodářské komory nucena zpozdit některé platby svým dodavatelům, a to je už logicky domino efekt, kdy každý začne dlužit každému.
Příspěvky státu se v programu Antivirus přitom dostanou k zaměstnavatelům až poté, co z tenčících se vlastních zdrojů nebo z bankovní půjčky vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a odvedou odpovídající pojistné za měsíc březen, připomíná Hospodářská komora.
I po získání příspěvku firma musí uhradit 20 procent mzdových nákladů například při karanténě zaměstnance nebo 40 procent v případě vyvolaných hospodářských potíží, například není odbyt nebo chybí vstupní suroviny.
To však platí jen pro firmy s nižšími mzdami. Pokud firma zaměstnává lidi s nadprůměrnými mzdami, bude sama muset hradit i mnohem více, protože maximální příspěvek státu je odvozen od průměrné mzdy v celé ekonomice.
Průšvih podniků bez kapitálových rezerv
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová tak sice v televizi ujistila, že poté, co firma bezchybně vyplní dva formuláře, „a nebude se jí to muset vracet kvůli chybám,“ tak se bude podpora „mrskat jako cvičky,“ jenže je-li podnik úplně bez peněz, tak se může zamrskat akorát tak jako ryba na suchu. Tam totiž ani bankovní půjčka nepomůže a podnik prostě zbankrotuje. Protože nemá-li podnik čím ručit, bance mu nepůjčí. A čím může ručit firma, jejíž produkce stojí? Půdou v květináčích?
Bohužel nejde jen o pár hospod. Potíž je v tom, že když byla tučná léta (ještě před dvěma měsíci, jak ten čas letí), tak mnoho podnikatelů prostě netvořilo nijak významné kapitálové rezervy. V penězích nebo třeba v rychle likvidních nemovitostech. To platí dvojnásob u dodavatelů pro automobilový průmysl, což jsou běžně podkapitalizované firmy žijící hlavně z velkého obratu.
Ukazuje se tak jako dobrý nápad, který, inspirován jistým americkým profesorem, uvedl v televizi právě Matějka: Nalít do firem peníze (jasně, že stát si na to musí půjčit nebo bohužel prostě něco „přitisknout“) a až se to přežene, tak sanovaný podnik to už s rozběhlou ekonomikou postupně vrátí ve vyšších daňových odvodech.
Někteří si už mnou ruce
Nutno objektivně dodat, že někteří investoři přesně na tuto situaci už nějaký čas vyčkávali. Prodali, co mohli, například svá nemovitostní i akciová portfolia, rozprodali kanceláře a hotely, a protože některé prodat nestihli, tak na investorských fórech řečnili, jako chtějí kupovat další hotely. Přesný opak většinou říkají, než zamýšlí. A kdo zrovna tyto nemovitosti prodal, mne si teď ruce, protože takový hotel, to je teď jen koule na noze.
Nakupili hotovost. Někteří říkají, že kdyby nepřišla tahle nákaza, tak do hodně roztočených kol globální ekonomiky by stejně museli odněkud „spadnout vidle“. Sdruženi do investorských fondů, budou za půl roku kupovat za babku firmy, které sice mají výborné technologie i lidi, ale toho času jsou bez příjmů, nebo i obyčejné byty.
Znamená to tedy velké přeskupení majetků a peněz, ale za rok dva by se vše mohlo točit skoro jako loni. Jen s jiným domácím.
