Za nás jde o překvapivě holubičí vyjádření od jednoho z nejbližších spolupracovníků guvernéra, které výrazně zvyšuje pravděpodobnost poklesu sazeb v tomto roce. A to nehledě na to, že obavy z nových proti-inflačních rizik ze „zahraničí“ nesdílíme.
Hlavním novým protiinflačním argumentem Jana Fraita je vnější prostředí, kde byly však výhledy na trzích v posledních měsících revidovány spíše směrem vzhůru. I poslední, prosincové revize růstu v eurozóně z pera Evropské centrální banky (ECB) byla směrem vzhůru na 1,2 procenta v roce 2026 a 1,4 procenta v roce 2027.
Byť naše výhledy pro eurozónu jsou o něco konzervativnější, je jen málo pravděpodobné, že by ČNB musela v únoru snižovat svůj letošní odhad růstu pro efektivní eurozónu z 0,9 procenta.
Druhým vnějším rizikem, které načrtl Jan Frait, může být nejasně načrtnutá obava z korekce na globálních trzích − viceguvernér byl ve svých výrocích jen obecný, ale pravděpodobně měl na mysli obavy z korekce na historicky relativně „drahých“ globálních akciových trzích.
Taková korekce se však v praxi dopředu velmi složitě odhaduje, a nakonec vůbec přijít nemusí. Ostatně poslední rok nás přesvědčil spíše o tom, že globální akciové trhy nakonec dokážou bez větších šrámů ustát i velmi výrazné šoky. Posledním důkazem je aktuální dobývání historických maxim na amerických akciových indexech.
My sami vidíme ve vnějším prostředí pro ČNB aktuálně pouze jeden možný „holubičí impuls“ − příliš silné euro a eventuální změnu politiky ECB. Jak naznačil v komentářích pro Financial Times guvernér rakouské centrální banky − pokračující zisky eura na frontě s dolarem mohou v ECB otevřít debatu o nižších sazbách. A to by byla důležitá „nová“ zpráva i pro české centrální bankéře.
Jinak si myslíme, že by měla o nastavení úrokových sazeb rozhodovat spíše „síla“ domácích inflačních faktorů. Výroky viceguvernéra však tak jako tak nelze brát na lehkou váhu a podle nás svědčí o „mentálním posunu“ v náhledu na inflaci a na sazby minimálně v části bankovní rady.
Jak silný tento posun je, uvidíme ve vyznění nové únorové prognózy, a především pak ve výsledku hlasování příští týden. Pomyslnými jazýčky na vahách pro bankovní radu mohou být ještě výsledky českého hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrtý kvartál 2025 (tento pátek, pozn. aut.) a první odhad lednové inflace.
Autor je hlavní ekonom skupiny ČSOB
(Redakčně upraveno)
