Vláda v září hospodařila přebytkově již čtvrtý měsíc v řadě

Analýza
Vládě se daří snižovat schodek státního rozpočtu. V září již čtvrtý měsíc v řadě dokázala hospodařit s měsíčním přebytkem. Za celé období od ledna do září tak vykazuje schodek 180,7 miliardy korun.
Vládě se daří snižovat schodek státního rozpočtu. V září již čtvrtý měsíc v řadě dokázala hospodařit s měsíčním přebytkem. Ilustrační foto: Vláda ČR

Ten je sice čistě nominálně stále jeden z nejvyšších deficitů v historii, avšak jeho vykázání výrazně zvyšuje šanci, že vláda za celý letošní rok bude hospodařit maximálně s vytyčeným schodkem 295 miliard korun, a nebude tak nucena přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.

Loni ke konci září byl deficit státního rozpočtu o 90,2 miliardy korun vyšší. Letos ovšem vláda ke konci září vykazuje meziročně o bezmála 269 miliard vyšší příjmy.

Česko totiž letos čerpá o takřka 60 miliard více peněz z rozpočtů Evropské unie a k tomu česká vláda těží z vyšší ziskovosti firem a podniků, které tak odvádějí i vyšší daň z příjmů; ať už jde o daň řádnou nebo o daň mimořádnou – v podobě daně z neočekávaných zisků.

PSALI JSME:
Vláda se v polovině roku stále vešla do „povoleného“ schodku

Vyšší ziskovost firem a podniků, nejvíce energetických společností a bank, pak souvisí také s výrazně navýšenou dividendou ČEZ. Ta je letos suverénně rekordní a vláda díky ní navyšuje svůj příjem o 54 miliard korun.

Podniková daň vládě letos vynáší meziročně o bezmála 40 miliard více, přičemž zmíněná daň z mimořádných zisků zatím státní kase přinesla 25,6 miliardy korun. Odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny – což je další mimořádný příjem schválený teprve loni – pak letos vládě zajišťuje inkaso 16,7 miliardy korun.

Podstatnou část příjmů vlády tak tvoří řádné a mimořádné daně a odvody ze zisku firem a podniků. Vláda si tedy tudíž bere zpět část toho, co tyto firmy a podniky získaly loni od lidí v Česku, často v souvislosti s fenoménem takzvané maržové nebo také ziskové inflace.

PSALI JSME:
Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun

Firmy a podniky totiž loni v řadě případů nebývale navýšily své marže a zisky, přičemž toto navýšení zdůvodnily zejména dopady války na Ukrajině. Jenže zjevně dopady této války nebyly nakonec až tak dramatické, jak firmy a podniky uváděly, což jim umožnilo navýšit si své marže, a tedy zisky.

Lidé v Česku zato čelili nejvýraznější inflaci za posledních zhruba třicet let. Z podstatné části šlo právě o inflaci maržovou, resp. ziskovou, která nebyla poháněna objektivním růstem nákladů firem, ale jejich přirozenou ziskuchtivostí, jíž fabulativní narativ zveličovaných dopadů války na Ukrajině vytvořil vysoce příhodné podhoubí.

Za celý letošek tak vláda může nakonec hospodařit se schodkem 295 miliard korun, jak si předsevzala, a to zejména tehdy, pokud se jí, resp. jednotlivým resortům, podaří ještě letos uskutečnit dodatečné úspory v rozsahu alespoň patnáct miliard korun.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Schodek má být příští rok 252 miliard, spíše však bude vyšší

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

ČNB se obává míry lednového přecenění

Podle členky bankovní rady České národní banky (ČNB) Kariny Kubelkové je lednové přecenění zboží a služeb spojeno s velkou nejistotou a mohlo by být podle ní nakonec výraznější, než tuzemská centrální banka čeká.

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Neradostné vyhlídky stavebnictví pro další rok: Pokles o 2,7 procenta

Analýza
Za první tři čtvrtletí letošního roku stavební produkce v Česku meziročně klesla o 1,5 procenta a vyhlídky na další rok nejsou rovněž optimistické. Podle stavebních firem se propad stavební produkce prohloubí o 2,7 procenta. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q4/2003, kterou zpracovala analytická společnost CEEC Research a jejíž výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici.