„Pracovní neschopnost byla ve většině případů zaviněna nemocí. V 2,9 % byly její příčinou pracovní úrazy a v 8,9 % ostatní úrazy, tedy ty, které se stanou mimo pracoviště, ale zaměstnance na čas vyřadí z pracovní činnosti,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti se podle ní v roce 2016 zvýšil – meziročně o bezmála 70 000 na 1,63 milionu.

Nejvíce případů pracovní neschopnosti v přepočtu na sto pojištěnců bylo zaznamenáno v Libereckém, Plzeňském a Karlovarském kraji. Naopak nejméně v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Regionální rozdíly jsou podle ČSÚ ovlivněny zejména strukturou zaměstnanosti, charakterem převažující ekonomické činnosti a mírou nezaměstnanosti v jednotlivých krajích.

V posledních deseti letech se podle statistik průměrná délka trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti zvýšila až na 43,0 dne v roce 2016. Ženy vloni prostonaly celkem 38,4 miliónu dnů, tj. o 17 % více než muži. Z hlediska odvětví pracoval, bylo nejvíce dnů pracovní neschopnosti evidováno ve zpracovatelském průmyslu. Nejméně pak ve výrobě, rozvodu elektřiny a jiných energií.