Připomeňme, že prezident Polské národní banky (Narodowy Bank Polski, NBP, pozn. red.) Adam Glapiński na tiskové konferenci po posledním zasedání centrální banky překvapil názorovým veletočem.
Nejenže se rozhovořil o možnosti snižování úrokových sazeb, ale dokonce připustil, že první krokem by mohla být redukce o 50 bazických bodů. Byl to přitom Glapiński, který stál v čele většiny uvnitř Výboru pro měnovou politiku, která spíše z ideologických, než makroekonomických důvodů chtěla co nejdéle držet oficiální úrokové sazby na relativně vysoké hladině 5,75 procenta.
Časy se však mění, a tak NBP nejenže musí nutně vidět příznivější inflační výhled, ale navíc poslední tvrdá data z polské ekonomiky nevypadají tak růžově, jako tomu bylo ještě nedávno. Zejména slabší údaje za stavebnictví a maloobchodní tržby mohou svědčit o tom, že úrokové sazby jsou v ekonomice nastaveny opravdu příliš vysoko.
Pokud tedy opravdu v květnu NBP obnoví cyklus snižování úrokových sazeb, tak možná půjde o krok správným směrem, avšak ve vzduchu zůstane viset pachuť politicky-motivovaného konání.
Všichni, kdo trochu sledují polskou ekonomiku, mají v dobré paměti uchovanou epizodu, kdy těsně před parlamentními volbami na podzim roku 2023 NBP vedená Glapińskim snížila sazby o 100 bazických bodů, aby po výměně politické garnitury (strana Právo a spravedlnost, Glapińského a spol. volby prohrála) obrátila a cyklus snižování úrokových sazeb utnula.
Nyní jsou opět za rohem volby – tentokrát ty prezidentské – a z obou stran politického spektra se ozývají hlasy požadující nižší úrokové sazby. Polský prezident má přitom na chod centrální banky velký vliv, protože nejenže sám jmenuje guvernéra NBP, ale navíc jmenuje další tři členy z celkem deseti členného Výboru pro měnovou politiku…
Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)
