Dosažené vzdělání významně ovlivňuje životní standard lidí. V mezinárodním průzkumu Paylab portálů (u nás Platy.cz) se ukázalo, že nejvíce se vysokoškolský titul „cení“ v Maďarsku, kde zaměstnanci s vysokou školou vydělají měsíčně v průměru o 69 % více než ti s ukončeným středoškolským vzděláním. Naopak nejmenší platový náskok na základě dosaženého vzdělání se ukázal v Bulharsku a na Slovensku, kde si zaměstnanci s titulem přilepší oproti těm bez titulu o více než třetinu.

Vysokoškolské vzdělání zaručuje dynamičtější růst platů

Rozdíly v platech zaměstnanců s různou úrovní vzdělání jsou patrné od začátku kariéry. Už v nejnižší věkové skupině pod 24 let vydělá zaměstnanec s vysokoškolským titulem ve sledovaných zemích v průměru o 34 % více než zaměstnanec s ukončeným středoškolským vzděláním.

Platová propast se s přibývajícím věkem zvětšuje, protože platy zaměstnanců s vyšším vzděláním rostou dynamičtěji. Už ve věkové skupině 35 až 44 let je tento rozdíl opravdu výrazný: zaměstnanci s vysokoškolským titulem ve sledovaných zemích mají náskok až o 73 %. Ve skupině 45 až 54 roků jde dokonce až o 83 %. Takovýto platový náskok, který provází zaměstnance s titulem po celou dobu kariéry, je z hlediska celkových příjmů pro zaměstnance se středoškolským vzděláním nedostihnutelný.

V České republice je platový náskok vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců ve věku do 24 let na úrovni 28 %. Velmi podobné je to do 34. roku života, kdy se náskok vysokoškolsky vzdělaných drží na úrovni 30 %. Rozdíl roste po 35. roku, kdy se ve věkové kategorii 35 až 44 let náskok absolventů VŠ zvyšuje na 65 %, a tento trend pokračuje po zbytek kariéry.

Platový náskok na základě dosaženého vzdělání je patrný už v mladém věku a s věkem se nezmenšuje. V některých zemích mají zaměstnanci s vysokoškolským titulem dvakrát vyšší plat než středoškoláci.

Absolventům vysokých škol roste plat dynamičtěji

Absolventi vysokých škol mohou očekávat výraznější platový růst až do 45. roku života. U absolventů středních škol trvá období progrese, kdy mají největší šanci si v platu přilepšit, kratší dobu – a to do 35. roku života. Věková hranice platového progresu je tedy pro vysokoškoláky výrazně posunutá v porovnání s lidmi se střední školou.

V praxi to znamená, že zatímco zaměstnanci se střední školou se zpomalí progres platu už ve 35 letech, vrstevníkům s vysokoškolským vzděláním nadále plat roste a získávají tak větší náskok.

Tento trend rozdílnosti hranic v platovém růstu, které způsobuje úroveň vzdělání, zaznamenal portál Paylab.com ve všech sledovaných zemích. V České republice je platová progrese středoškolsky vzdělaných lidí výrazná ve věkovém pásmu 25 až 34 let, kdy zaměstnanci dosahují 16% platový růst oproti mladším ročníkům. Po 35. roce věku se už většinou plat nemění tak dynamicky. U vysokoškolsky vzdělaných lidí je platový růst ve věkovém pásmu 24 až 34 let na úrovni 18 %, výraznější je u kategorie 35 až 44 let, kdy dosahuje 26 %. Po 45. roce života se už plat vysokoškoláků oproti mladším ročníkům tak rychle nevyvíjí, spíše stagnuje.