Vzestup a pád zlatého standardu

Analýza

Od doby, kdy si lýdský král Kroisos kolem roku 550 před naším letopočtem objednal výrobu prvních zlatých mincí, se zlato stalo miláčkem všech civilizací naší planety. Na rozdíl od jiných platidel neznaly zlaté mince hranice ani směnárny. A tak se postupem času vytvořil nejprve stříbrný a potom zlatý standard. Systém, v němž byly hodnoty světových měn definovány množstvím zlata, za něž je bylo možné vyměnit. Například za Německého císařství odpovídalo hodnotě kilogramu zlata 2790 říšských marek.

Výrobu prvních zlatých mincí kolem roku 550 před naším letopočtem objednal lýdský král Kroisos. Reprofoto: cdn.theculturetrip.com

Zhruba od roku 1800 všechny země s výjimkou Číny a některých států Střední Ameriky, využívaly nějakou formu zlatého standardu, což pomohlo světové ekonomice. Obchod se rozšiřoval, mnohé státy těžily z rychlého růstu a stability. Tím byly vytvořeny podmínky pro toky přímých investic, které otevíraly nové rozvíjející se trhy. Patřily mezi ně například oba americké kontinenty, Austrálie, Nový Zéland či Jižní Afrika.

To trvalo až do první světové války, kdy obrovské náklady na vyzbrojování a vydržování armád přinutily vlády tisknout neustále nové peníze, které však již nemohly podložit zásobou zlata. Řešením tedy bylo zlatý standard opustit. Obrovská inflace a finanční požadavky na poválečnou rekonstrukci pak už návrat ke zlatému standardu neumožnily navzdory pokusům některých zemí, jež definitivně zmařila velká hospodářská krize po roce 1930.

JAK ZLATÝ STANDARD FUNGOVAL?

Papírové peníze bylo kdykoli možné vyměnit za zlato. To přirozeně omezovalo množství peněz v oběhu, neboť počet bankovek a mincí musel zůstat v určitém poměru k fyzickému zlatu v sejfech centrálních bank. Proto bylo možné poskytovat jen omezené množství úvěrů. Bankéři proto o zlatý standard nestáli, naopak, snažili se ho zbavit. Z ekonomického hlediska se ale jednalo o nejstabilnější epochu v dějinách. Lidé byli nuceni hospodařit rozumně a bez velkých výkyvů.

Měny však nebyly kryty zlatem stoprocentně. Vždy ale bylo pevně dané minimální krytí, obvykle ve výši jedné třetiny hodnoty. Emisní banka směla zbylé dvě třetiny poskytnout jako úvěry. Nikdy však víc, jinak by při nedostatečném krytí zlatem došlo ke krachu emisní banky a k znehodnocení měny dané země.

Během 250 let, kdy Anglie měla zlatý standard (1664 – 1914) byly ceny stabilní, ba dokonce o 10 procent nižší než předtím. Během napoleonských válek sice došlo k několika otřesům, svět však zůstal před opravdovou inflací nebo deflací ochráněn píše Ferdinand Lips v knize Zlaté spiknutí: „Do roku 1914 byl francouzský frank celých sto let naprosto stabilní měnou. V letech 1879 až 1913, kdy většina národů uznávala zlatý standard, kolísaly spotřebitelské ceny v Americe během 34 let pouze v rozmezí 17 procent a průměrná inflace se blížila nule.“

KOLIK BYLO ZLATA, TOLIK BYLO PENĚZ

Zlatý standard byl využíván také na mezinárodní úrovni. V jeho rámci mohly země s různými měnami snadno určit tržní hodnotu jedné měny vůči druhé. Vzhledem k tomu, že zúčastněné země udržovaly pevnou cenu zlata, bylo možné určit směnné kurzy.

Dolar byl definován přibližně jako dvacetina unce zlata, libra šterlinků jako zhruba pětina unce zlata. Kurz libry k dolaru byl tedy stanoven na 1 ku 5. Tato předvídatelnost a stálost směnného kurzu povzbuzovaly obchod a omezily politické zásahy. Kolik bylo zlata, tolik mohlo existovat dolarů, liber, franků nebo marek.

Poslední vazby mezi dolarem a zlatem přetrhl v roce 1971 prezident Richard Nixon, když v důsledku nákladů na vietnamskou válku oznámil, že USA dočasně ruší jakékoli vazby dolaru vůči rezervám zlata. Politický význam slova dočasnost je v Česku všeobecně znám. Cena zlata pak v průběhu následujícího desetiletí vyskočila o 2330 procent z 35 dolarů za unci na 850 dolarů.

Podle časopisu Forbes začalo nebetyčně růst i veřejné a soukromé zadlužení, jež provázelo ekonomický růst. Zadlužení USA dosáhlo řádu bilionů dolaru a kupní síla americké měny klesla od roku 1971 o 85 procent. Dolar uložený do pokladničky v roce 1971 měl v roce 2012 hodnotu pouhých 12 centů.

NÁVRAT ZLATÉHO OBDOBÍ?

Argumenty pro návrat zlatého standardu zůstávají silné. Centrální banky by měly méně nekontrolované moci, svět by ukotvil cenové hladiny a mezinárodní směnné kurzy by byly předvídatelnější. Dokonce i bývalý šéf Fedu (americká centrální banka) Alan Greenspan se dnes zlatého standardu zastává.

V televizním rozhovoru uvedl, že svět by na tom byl mnohem líp, kdyby USA zlatý standard neopustily. „Kdybychom se vrátili ke zlatému standardu ve struktuře řekněme před rokem 1913, byla by naše ekonomika v pořádku. Období 1870 až 1913 bylo jedním z ekonomicky nejagresivnějších období, jež jsme ve Spojených státech měli, a to byla zlatá doba zlatého standardu.“

Šéfekonom Monety Money Bank Petr Gapko dodává: „Zlato by se rezervním aktivem stalo jen v případě vážné ztráty důvěry společnosti v peníze. V podstatě by to znamenalo těžkou světovou ekonomickou depresi.“ Lektor Unicorn College a hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka to dokonce označil za návrat o století zpět. Ale také stoprocentně nevyloučil.

Ekonomiky po celém světě se potýkají s řadou problémů, které zdánlivě nemají řešení. Zlato by však oním řešením mohlo podle některých ekonomů být. Argumentují tím, že na rozdíl od bankovek jeho zásoby nelze natisknout. „Přitom 93 procent peněz, jež jsou na světě v oběhu, ve skutečnosti ani neexistuje. Jedná se pouze o čísla na monitorech počítačů. Říká se tomu bezhotovostní platební styk. Platíme něčím, co reálně neexistuje,“ připomíná ve své knize Co nesmíme vědět Michael Morris.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Finance

Kdo vydělá na brexitu? Může to být i monarchie

Zatím posledním termínem, ke kterému by měl po několika odkladech proběhnout brexit, je 31. říjen 2019. Má to logiku, protože toto datum zároveň označuje konec mandátu současné Evropské komise. Není ale zdaleka tak …

Jak Johnson přitížil i Draghimu

Chaos nad chaos. I tak lze vystihnout uplynulý týden v britské politice. Premiér Boris Johnson během něj vršil porážku nad porážku. Nic zásadního neprosadil. Pravděpodobnost tvrdého brexitu ke konci příštího měsíce …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru