Češi letos v souhrnu za tyto dárky utratí mírně přes 450 milionů korun. O několik milionů více než loni a přibližně o 40 milionů korun více než předloni. Za vyšší výdaje v porovnání s rokem 2022 ale může zejména rapidní inflace, nikoliv růst popularity Dne matek.
Obchodníci v souvislosti se Dnem matek podle dlouhodobého průměru zaznamenávají u vybraného, jmenovaného zboží nárůst tržeb o zhruba deset procent nad normál. Svátek si ale připomíná jen část Čechů.
Jiná část dává přednost březnovému Mezinárodnímu dni žen (MDŽ), který v posledních letech zažívá určitý „comeback“. Lidé si jej totiž dlouho spojovali s obdobím totality a „povinnými“ dary typu karafiátů nejrůznějším soudružkám.
Střetávání těchto dvou svátků, Dne matek a MDŽ, vede k jisté rozpolcenosti mezi Čechy, takže ti si nakonec často raději plně nepřipomínají ani jeden z nich. A pokud ano, tak často bez obdarování matky či ženy, ale jen například blahopřáním. Toho si již před lety povšimla socioložka Jiřina Šiklová, třeba v článku pro Lidové noviny z května 2008, nazvaném „Proč neslavíme Den matek?“.
Například v sousedním Rakousku, které má o zhruba dva miliony obyvatel méně než Česko, letos lidé u příležitosti Dne matek utratí zhruba 220 milionů eur, tedy v přepočtu necelých 5,5 miliardy korun. To je více než desetkrát více než v Česku.
Samozřejmě, část tohoto propastného rozdílu lze vysvětlit vyšší kupní sílou Rakušanů v porovnání s Čechy či obecně vyšší rakouskou cenovou hladinou. Nicméně i tak je zřejmé, že Den matek je v Rakousku dramaticky populárnější než v Česku.
Svoji matku, případně babičku dnes u našich jižních sousedů obdaruje přibližně 70 procent Rakušanů. V Rakousku zkrátka tradice Dne matek nebyla rozmělněna z ideologických důvodů jako v Česku.
Den matek byl za totality upozaďován právě za MDŽ. Jeho velkou propagátorkou byla ještě před druhou světovou válkou Alice Masaryková, dcera Tomáše Garrigua Masaryka, prezidenta Osvoboditele, jehož komunisté zrovna „nemuseli“.
V některých rodinách si však Den matek, připadající na druhou květnovou neděli, připomínali i v době komunismu. Tradici se tedy zcela zpřetrhat nepodařilo a po roce 1989 se částečně obnovila. Z hlediska obchodníků je ovšem stále výnosnější Mezinárodní den žen.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
