Mnohé ženy mají třeba nižší mzdu než muži ve stejné pozici, jejich podíl ve vedení firem je nízký, a případů sexuálního obtěžování na pracovišti spíše přibývá, než ubývá.
S Mezinárodním dnem žen 8. března, který v roce 1977 uznala coby svátek OSN, souvisí například průzkum společnosti Mastercard, jehož výsledky mají Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) k dispozici.
Firma oslovila více než tisícovku osob s dotazem, co pro ženy v Česku znamená finanční samostatnost a nezávislost. Výsledky ukázaly, že pouze necelá čtvrtina se cítí ve své práci dostatečně ohodnocena.
„V posledních letech se podařilo dosáhnout značného pokroku v oblasti rovnosti žen na pracovišti i jinde, ale stále je ještě co zlepšovat. Když se při letošním MDŽ zaměřuje pozornost na podporu žen, jen každá čtvrtá se cítí na pracovišti dostatečně ohodnocena.
Je to zcela zjevná pobídka, abychom pokračovali v úsilí o posílení postavení žen i ve finančních otázkách,“ informovala naši redakci Jana Lvová, generální ředitelka Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.
Srovnání mezd v roce 2277
České ženy v průzkumu zmiňovaly také nízkou míru důvěry od zaměstnavatele, když šlo o otázky finanční inkluze: Jen 23 procenta respondentek uvedly, že jejich zaměstnavatelé uplatňují zásady rovných mezd či přístupu k přípravě na důchod.
Při současném tempu lze podle Mastercard očekávat vyrovnání platů mužů a žen za stejnou práci zhruba v roce 2277. Přesvědčení, že nerovnost odměňování brání jejich finanční samostatnosti, vyjádřilo 29 procent dotázaných Češek.
Podle průzkumu se mnoho žen zdráhá probírat své finanční záležitosti – ať už z důvodů ochrany soukromí nebo z obav z reakcí okolí. A to i přes to, že by skoro dvě třetiny větší transparentnost v otázkách platů a financí obecně uvítaly.
Mnohem lépe se české ženy cítí při nakládání s domácím rozpočtem včetně rodinných úspor. I za současné nejisté ekonomické situace uváděly v průzkumu, že jsou si ve vysoké míře jisté svými finančními schopnostmi. Podle výsledků výzkumu rovněž dobře rozumí fungování hypoték.
Řešíme to, tvrdí podniky
Vedení firem sice tvrdí, že se snaží rozdíly mezi muži a ženami stírat a že se jim to i daří, ale realita je mnohdy velmi odlišná. Vyplývá to z průzkumu, který FAEI.cz poskytla společnost ManpowerGroup, která se v České republice každý měsíc stará o personální a mzdovou agendu pro téměř osm tisíc zaměstnanců.
Šetření ukázalo, že iniciativy k dosažení genderové rovnosti jsou v různém rozsahu nastavené u 78 procent tuzemských firem a u 39 procent fungují programy podle plánu. Naproti tomu u stejného počtu podniků nepřinášejí programy požadované výsledky.
„I když jedna pětina oslovených firem tvrdí, že rovnosti v jejich firmě již bylo dosaženo a 29 procent věří, že jí dosáhnou do dvou let, tak realita je jiná,“ poznamenala Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup. S odvoláním na průzkum společnosti Dun & Bradstreet bylo v Česku v roce 2023 na vysokých manažerských pozicích pouze 13 procent žen.
„A to je jen jeden z mnoha příkladů nerovného přístupu,“ konstatovala Rezlerová. „Mnoho žen by uvítalo větší flexibilitu, než jsou jim vedoucí ochotni poskytnout, což zapříčiňuje, že šedesát procent žen zvažuje v roce 2024 odchod ze své současné pozice.“
Česko v tomto směru patří mezi nejhorší země v Evropě. A týká se to také finančního ohodnocení, kdy ženy berou v průměru o více než 16 procent méně peněz než muži, přičemž evropský průměr je 13 procent. Podle Rezlerové ženy nerovné odměňování vnímají jako velkou nespravedlnost. Evropská unie se to nyní snaží vyřešit.
„Nová směrnice EU má dohlédnout na to, že míra nerovnosti musí klesnout pod pět procent. Směrnice se snaží posílit práva zaměstnanců, zvýšit transparentnost v odměňování a posílit zásady stejné odměny za práci stejné hodnoty. Zaměstnavatelé budou mít povinnost sdělovat průměrnou mzdu na podobné pozici a přijde i povinnost uvádět mzdu v náborovém inzerátu,“ vysvětlila.
Firmy bez jediné ženy
Společnost CRIF na základně analýzy zase zjistila, že celkem 70 velkých firem s ročním obratem více než jedné miliardy korun nemá ve svém vedení ani jednu ženu.
Nová evropská směrnice, která má od roku 2026 přinést lepší genderovou vyváženost, ale situaci nijak zásadně nezlepší. Týká se totiž pouze firem kotovaných na burze a do její působnosti spadá pouze pět společností z celé republiky. Velkých firem s tak vysokým obratem je u nás ale skoro dva a půl tisíce.
„Když se podíváme na obsazení řídících a kontrolních orgánů ve firmách s ročním obratem přes jednu miliardu korun, je situace tristní a směrnice ji vylepší jen velmi málo, protože se na většinu z nich nevztahuje. Týká se jen dvou promile relevantních firem,“ řekla FAEI.cz Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Četné studie ukazují, že větší zapojení žen do byznysu a veřejného dění přináší měřitelné výhody pro samotné firmy i pro ekonomiku jako celek, a především pro společnost. Obchodní oddělení s rovným zastoupením žen a mužů dosahují statisticky vyšších zisků než týmy, kde dominují pouze muži. Genderově vyrovnané týmy se také efektivněji rozhodují.
Např. společnost Mars podporuje větší zastoupení žen prostřednictvím mentoringových programů. V České republice je to například Empowering Women Mentoring Program.
„Jde o šestiměsíční vzdělávací projekt pro ženy, který je pomáhá připravovat na nové či budoucí manažerské role. Programu se účastní talentované ženy, kdy mentorkami jsou úspěšné ženy z různých společností.
Cílem je nabýt profesního i osobního rozvoje, a zároveň je to skvělá příležitost k navázání nových kontaktů,“ informovala naši redakci uvedla Zuzana Lošáková, ředitelka pro korporátní záležitosti společnosti Mars pro střední Evropu.
Školství i železniční průmysl
Výrazné rozdíly v zastoupení žen v nejvyšších vedoucích pozicích panují podle odvětví. Data za všechny společnosti v České republice bez ohledu na výši obratu ukazují, že největší šanci na uplatnění ve vrcholovém vedení společností mají ženy, které pracují ve zdravotní a sociální péči – firem, které mají ve vedení alespoň jednu ženu, je v tomto oboru 66 procent.
Podobná situace je ve školství, v němž má ženy ve vedení přesně polovina všech organizací. V dalších odvětvích ale tento poměr strmě klesá: V ubytování a stravování už má ženu ve vedení jen 32 procent firem, v oboru profesních, vědeckých a technických činností, je to 31 procent.
Více než čtyři tisíce žen pracují v podnicích českého železničního průmyslu sdružených v Asociaci podniků českého železničního průmyslu (ACRI). Na celkovém počtu zaměstnanců v tomto sektoru se podílejí přibližně jednou pětinou a jejich podíl neustále roste.
„Je to spojeno nejen s inovacemi výroby a tím, jak se těžiště lidské práce v železničním průmyslu stále více přesouvá k moderním technologiím, ale také to souvisí s rozšiřováním nabídky atraktivních studijních oborů na technických školách, které jsou lákavé i pro dívky,“ řekla Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI.
Sexuálního obtěžování přibývá
Ženy musí na pracovišti rovněž čelit sexuálnímu obtěžování. Případů přitom od loňského roku výrazně přibylo, jak zjistila whistleblowingová aplikace NNTB, za kterou stojí společnost FaceUp Technology.
Aplikace přijímá oznámení, která pocházejí z tisícovky firem z České republiky. Firma sdělila redakci FAEI.cz, že meziročně se ve firmách zvýšil počet interních oznámení sexuálního obtěžování 8,5krát.
V roce 2022 tvořila oznámení o sexuálním obtěžování 1,7 procenta ze všech přijatých podnětů ve firmách v České republice. Za rok 2023 toto číslo vzrostlo na 5,1 procenta. Nárůst všech oznámení ve firmách v zemi stoupnul v roce 2023 meziročně 2,9krát.
„Je otázkou, zda za zvýšení počtu oznámení může skutečný nárůst, nebo jsou lidé uvědomělejší a nenechávají podobné incidenty být. Svůj vliv může mít i whistleblowingový zákon, díky kterému musejí mít větší firmy zavedený vnitřní oznamovací kanál, například aplikaci NNTB, takže se oběti mají jednoduše a bezpečně kam obrátit,“ uvedl Jan Sláma, CEO FaceUp Technology.
