Ke konci loňska činil veřejný dluh Česka celkem 3 492,2 miliardy korun. To je o 258,1 miliardy korun více, než kolik činil koncem roku 2023. Předloni dluh přitom narostl méně, a sice o 236,5 miliardy korun.
Celkové veřejné zadlužení Česka tak ke konci loňska stouplo na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je nejvyšší údaj od roku 2013. Česku se tak stále nedaří výrazněji pokročit v ozdravování veřejných financí, zejména z hlediska absolutní výše zadlužení, a to navzdory loňskému zavedení tzv. konsolidačního balíčku.
Nedostatečné konsolidační výsledky kritizuje i Nejvyšší kontrolní úřad. Podle jeho minulý měsíc vydané výroční zprávy představuje zejména zadlužování na úrovni státního rozpočtu, tedy zadlužování, které má přímo na svědomí vláda, významnou hrozbu pro stabilitu celých veřejných financí.
K určité konsolidaci veřejných financí však přesto dochází, byť je jen pozvolná a projevuje se spíše v relativním ukazateli, tedy ve zmírnění nárůst veřejného zadlužení v poměru k HDP. Postupující konsolidaci ostatně potvrzuje také páteční resumé ratingové agentury Standard & Poor’s, která i nadále hodnotí bonitu českého dlouhodobého cizoměnového zadlužení známkou AA-.
Hodnocení dluhu České republiky pohledem této agentury je tak shodné s hodnocením dluhu Francie a Slovinska, přičemž je lepší než hodnocení dluhu například Japonska, Španělska či všech ostatních zemí Visegrádské čtyřky.
Nutno ale říci, že ratingové agentury Česku hodnocení bonity nezhoršily ani v uplynulých letech, kdy se podle některých politiků a expertů veřejné finance nacházely „v rozvratu“. Naposledy některá z ratingových agentur Česku zhoršila rating na sklonku 90. let, což je na poměry EU mimořádně příznivý úkaz.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
