Téměř polovinu dluhu mají vůči zahraničí nefinanční podniky, které si berou cizoměnové nízkoúročené půjčky od zahraničních bank a vedle toho si ještě nabírají úvěry od svých mateřských společností.
Zhruba třetinu dluhu představují závazky tuzemských bank, zejména v podobě korunových vkladů nerezidentů, kteří zde využívají mnohem vyšší korunové úrokové sazby. Je ovšem vidět, že s tím, jak rostou úrokové sazby i v zahraničí, tato úroková hra se stává stále méně atraktivní a objem těchto závazků klesá.
Zadlužení vlády v zahraničí zůstává i nadále poměrně nízké. Vzniká především tím, že si nerezidenti na českém trhu kupují korunové vládní dluhopisy a nikoliv tím, že by si stát nabíral jednu zahraniční půjčku za druhou.
Celkově je trend vývoje zahraničního dluhu pozitivní a jeho úroveň nikterak dramatická. Nepředstavuje významné riziko pro další vývoj ekonomiky, ani pro vývoj devizového trhu.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
