Zahraniční statutáři českých firem budou od ledna dražší. Stát ruší srážkovou daň

Tisíce českých firem čeká od ledna zrušení srážkové daně pro zahraniční členy jejich statutárních orgánů. Pokud jednatel nebo člen představenstva pobírá za rok více než 36násobek průměrné mzdy, bude muset navíc podat i daňové přiznání.
Tisíců českých firem se od příštího roku dotkne zrušení srážkové daně pro zahraniční členy jejich statutárních orgánů. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Tisíců českých firem se od příštího roku dotkne zrušení srážkové daně pro zahraniční členy jejich statutárních orgánů. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Se zavedením jednotného měsíčního hlášení připravilo ministerstvo financí také dvoustupňové zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti. První změny vstoupí v platnost už od počátku roku 2026 a budou se týkat tisíců firem, které mají ve statutárních orgánech českých společností cizince.

Jednatele, členy představenstev nebo další funkcionáře, kteří jsou daňovými nerezidenty, čeká přechod na systém zálohové daně. Doteď se příjmy těchto osob zdaňují 15procentní srážkovou daní, a to bez ohledu na výši pobírané odměny.

Místo současné konečné srážkové daně ve výši 15 procent nastupuje nově zálohová daň ve dvou sazbách – 15 a 23 procent v závislosti na výši příjmů. Zásadní novinkou je povinnost podat daňové přiznání pro ty, jejichž roční příjmy překročí 36násobek průměrné mzdy.

Pro rok 2026 tato hranice představuje částku 1 762 812 korun. Daňoví nerezidenti, jejichž příjmy překročí tuto sumu, tedy budou muset podat daňové přiznání. Lze očekávat, že náklady na zpracování těchto přiznání ponesou firmy.

Zrušení srážkové daně se nedotkne členů orgánů, kteří jsou právnickými osobami. Pro ně bude platit i nadále stejný režim jako doposud. Typickým příkladem společnosti, které se změna dotkne, je česká dceřiná společnost zahraniční korporace, kde je statutárem zvolen člověk z mateřské firmy.

Obdobná situace bude u firem, jejichž společníky a současně jednateli jsou fyzické osoby, které kdysi byly českými daňovými rezidenty, ale následně se odstěhovaly do zahraničí. Obdobným případem jsou také startupy, které prošly investičními koly a v jejichž představenstvech často sedí zástupce kapitálového fondu.

Firmy se začaly intenzivně zajímat o dopady změny právě v těchto měsících. Zahraniční členy vedení zajímají tři hlavní otázky – jak se změní jejich čistý příjem, co konkrétně budou muset udělat pro český finanční úřad a zda nebudou muset řešit zdanění v obou zemích současně.

Dopad na čistý příjem závisí na výši odměny. U příjmů do hranice 1 762 812 korun za rok zůstává sazba 15 procent, nad ní se uplatní zvýšená progresivní sazba 23 procent. Současně však vzniká možnost uplatnit slevy a odpočty, které srážková daň neumožňovala.

Česko má smlouvy s většinou evropských zemí, takže daň zaplacená v tuzemsku se obvykle uznává k zápočtu v domovské zemi. Klíčové je správně určit daňovou rezidenci a vše koordinovat s poradcem v domovské zemi.

Od ledna 2027 bude navíc srážková daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zcela zrušena. To znamená, že příjmy z dohod o provedení práce do měsíčního příjmu ve výši 12 tisíc korun a z tzv. zaměstnání malého rozsahu budou podléhat měsíčním zálohám na daň. Tyto příjmy však nebudou podléhat povinnosti podat daňové přiznání.

Autor je ředitel daňového oddělení společnosti Crowe
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek