Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v říjnu na úroveň 15,1 procenta. Jde o výrazný pokles proti předchozímu měsíci, který byl způsoben promítnutím Úsporného tarifu do ceny elektřiny a odpuštěním poplatku za podporované zdroje energie. Nicméně tyto státní zásahy jsou prováděny na dluh, což může vyvolat nové inflační tlaky v budoucnu.
Z meziročního pohledu došlo k poklesu ceny elektřiny o 38,2 procenta. Jde však pouze o promítnutí vládních opatření do statistik. Cena elektřiny na trhu zůstává vysoká, proto by lidé neměli navyšovat svou spotřebu, i když obdrželi dotace. Vliv Úsporného tarifu bude dočasný, a i při zastropování cen energií budou lidé platit vyšší účty, než na které byli zvyklí.
Cena zemního plynu meziročně vzrostla o 85,3 procenta, cena tuhých paliv se zvýšila o 67,1 procenta a cena tepla a teplé vody podražila o 24,8 procenta. Z toho je patrné, že promítnutí vládních opatření do statistik je limitované tím, jak jsou konstruované. Vysoké ceny by nás měly upozorňovat, že některé produkty se stávají vzácnějšími a měli bychom s nimi více šetřit.
Cena mouky vzrostla o 53,3 procenta, cena drůbežího masa se zvýšila o 42,3 procenta, cena vajec podražila o 52,8 procenta a cena cukru poskočila dokonce o 105,4 procenta. Potraviny tak mají klíčový vliv na růst cenové hladiny. Bohužel ke skokovému zdražování dochází často u nezbytných položek spotřebního koše, což vede k poklesu životní úrovně obyvatel.
Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
