„Ačkoliv se výsledek čisté přidané hodnoty díky lepším sklizním v loňském roce zvýšil, konečná hodnota důchodu ze zemědělské činnosti klesla o 1,4 procenta na 19,8 miliardy korun. Zhruba 57 procent z této částky připadá podnikům fyzických osob, pro které to je nejenom zisk, ale také zdroj prostředků na úhradu odměny za vlastní práci,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Na rostlinnou výrobu mělo nepříznivý dopad přemnožení hraboše polního, který se loni rozšířil z Moravy do českých krajů. Nejvíce byl postižen kraj Ústecký a Středočeský.
Pandemie zase měla negativní vliv na pracovní síly v zemědělství i na ceny a odbyt komodit. Celkovou produkci zvýšila zejména produkce rostlinná, u které se odhaduje meziroční zvýšení o 2,3 procenta. Živočišná produkce mírně poklesla o 0,6 procenta.
Meziročně se zvýšila hodnota produkce olejnin, cukrovky, ovoce, vína, krmných plodin, mléka a vajec. Snížení se očekává u obilovin, brambor, průmyslových plodin a hovězího masa. U produkce vepřového masa se předpokládají podobné výsledky jako v roce 2019. Podle odhadu by měly celkové náklady meziročně vzrůst o tři miliardy korun na 180,2 miliardy korun.
Největší podíl na nich má výrobní spotřeba, která by se měla meziročně zvýšit o 1,2 procenta. Externí náklady by měly růst rychlejším tempem o 2,6 procenta, a to zejména kvůli zvýšení mzdových nákladů a nájemného za půdu a budovy. Očekává se také navýšení hodnoty odpisů.
U provozních podpor se předpokládá meziroční zvýšení o necelá tři procenta. Navýšení ovlivnilo zvýšení kurzu eura, kterým se přepočítávají přímé platby. Investiční dotace by měly být na obdobné úrovni jako v roce 2019.
