Zisk podniků se výrazně zvýšil, míra úspor domácností jen mírně klesla

Ve čtvrtek zveřejněný konečný odhad českého hrubého domácího produktu (HDP) potvrdil svižný mezičtvrtletní růst ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku o 0,9 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zároveň zveřejnil revize vývoje ekonomiky v letech 2018 až 2021.
Zatímco ve druhém loňském pololetí se podniky pravděpodobně ještě ostýchaly výrazněji přenášet zvýšené náklady na spotřebitele, v letošním prvním čtvrtletí již toto neplatilo. Ilustrační foto: Pixabay.com

K významnějším změnám však došlo pouze v letech 2020 a 2021, v obou případech mírně směrem k lepšímu. Zatímco podle přechozích dat ekonomika vlivem pandemie v roce 2020 klesla o 5,8 procenta, revidované údaje hovoří o mírnějším poklesu o 5,5 procenta.

V loňském roce pak HDP rostl o něco rychleji, místo původních 3,3 procenta to bylo 3,5 procenta. Z hlediska struktury byla v obou zmíněných letech slabší především spotřeba domácností, což však bylo v roce 2020 kompenzováno mírnějším poklesem fixních investic a v roce 2021 pak vyšší tvorbou zásob.

Mezičtvrtletní růst fixních investic v letošním prvním čtvrtletí byl revidován ze 4,5 procenta na 2,2 procenta. Podle revidovaných dat však investice rostly svižným tempem již čtvrtý kvartál v řadě. Důvodem byl především pozitivní vývoj soukromých investic. Ty veřejné v prvním čtvrtletí výrazně mezičtvrtletně klesly.

Míra úspor domácností se v prvním čtvrtletní po sezonním očištění snížila z 20,3 procenta na 16,2 procenta. Mírný pokles lze přisoudit vysoké inflaci, která stále více ukusuje z příjmů domácností a těm pak zbývá méně prostředků na úspory. Na druhou stranu je však míra úspor stále vysoká, když před pandemií se tento ukazatel pohyboval mírně nad deseti procenty.

Hrubý provozní přebytek nefinančních podniků v prvním čtvrtletí výrazně vzrostl, mezičtvrtletně o 4,8 procenta. S ohledem na mezičtvrtletní poklesy z druhé poloviny loňského roku rostl provozní zisk v nefinančním sektoru v prvním čtvrtletí meziročně o 0,8 procenta.

Zatímco ve druhém loňském pololetí se podniky pravděpodobně ještě ostýchaly výrazněji přenášet zvýšené náklady na spotřebitele, v letošním prvním čtvrtletí již toto neplatilo. Přispělo k tomu široce vnímané vysoce proinflační prostředí a zvýšená inflační očekávání. Přenos vyšších nákladů do cen umožnila i stále relativně vysoká poptávka.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena