Masivní zotavení světových akciových trhů už od dubna zvládlo zahladit ekonomické dopady karanténních opatření. Ovšem podpora, kterou nabízí americká centrální banka Fed (hradba likvidity), TINA (neexistence přijatelné alternativy) a FOMA (strach, abychom něco nepropásli), už utrpěla první trhliny.
Přesvědčení, že se během pár kvartálů dokážeme vrátit k normálu, se nejspíš ukáže jako mylné – zejména vzhledem k často nepříjemným deficitům klíčových zásob, k nimž v počátečních fázích pandemie docházelo i v bohatých zemích. Jak říká náš kolega, hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen, máme obavy, že covid-19 může ještě urychlit proces deglobalizace odstartovaný obchodní válkou mezi Čínou a USA a je předzvěstí konce volného trhu, coby hlavního určujícího faktoru ekonomiky.
Ve světle těchto předpokladů se nyní podíváme, co čeká klíčové komodity v nadcházejících měsících. V tomto období budeme patrně svědky nízkého, či dokonce záporného růstu, rostoucího zadlužení a nakonec i stoupající inflace, jejímž motorem budou rostoucí náklady na soběstačnost jednotlivých národů.
Zlaté časy pro zlato
Zlato zůstává jedinou komoditou, která zatím v roce 2020 vykazuje kladnou návratnost. Po divoké dubnové jízdě se vzácný kov uhnízdil v rozpětí kolem 1 700 amerických dolarů za unci. V průběhu třetího čtvrtletí se patrně naplno projeví jeho schopnost nejprve zklamat, ale nakonec odměnit trpělivé investory. V současnosti hovoří v jeho prospěch hned několik faktorů, ale všechny jsou vyváženy poklesem inflace, který je ale podle nás pouze krátkodobý.
Nadále sázíme na růst ceny stříbra, ale i zlata, když se teď jeho náskok oproti stříbru snížil. Existuje hned několik důvodů, proč předpokládat, že se zlato v letošním roce vyšplhá ještě nejméně na 1 800 dolarů za unci a v následujících letech dosáhne nového absolutního maxima:
• Zlato slouží jako zajištění proti monetizaci finančních trhů ze strany centrálních bank.
• Objem vládních stimulů je nebývale vysoký a vyšší inflace je politicky žádoucí, protože pomůže řešit zadlužení.
• Nevyhnutelné zavedení řízení výnosů v USA stlačí reálné výnosy dolů.
• V době záporných reálných úrokových sazeb a neudržitelně vysokého ocenění akciového trhu roste globální poptávka po úsporách.
• Před listopadovými americkými volbami zůstává geopolitické napětí v souvislosti s obviňováním z vypuštění viru Covid-19 i nadále vysoké.
Počátkem tohoto roku dosáhly futures na vzestup zlata maxima, ale od dubna už nedostatečné momentum i současné dezinflační prostředí způsobily jejich 55% propad. Stačí však menší pozitivní změna fundamentálních nebo technických vyhlídek a obchodníci nejspíš přestanou váhat a znovu se vrátí na trh. To by pak mohlo znamenat, že zlato vyšplhá zase o kousek výš.
Stříbro
Rekordní láce stříbra vzhledem ke zlatu pomohla ve druhém čtvrtletí k jeho výraznému zotavení. Naše býčí vyhlídky ohledně zlata se pozitivně odrazí i na stříbře. Vzhledem k jeho často nepředvídatelnému chování a k současným růstovým vyhlídkám však máme za to, že to při dohánění zlata nebude mít jednoduché.
Poměr ceny zlata a stříbra, jeden z klíčových ukazatelů jejich relativní síly, může v nejlepším možném případě dosáhnout 95 uncí stříbra za unci zlata. Pokud se však naplno projeví druhá vlna pandemie, může znovu oslabit někam ke 110 – což by byl vůči současné hladině 10% propad.
Měď
Nedávné zotavení mědi na úroveň před pandemií ohrozí její schopnost dosáhnout vyšších sfér ve třetím kvartále. Obnova čínské poptávky v kombinaci s problémy v jihoamerických dolech přiměly spekulanty, aby po prolomení hladiny 2,50 dolarů za libru znovu zaujali dlouhé pozice.
Případná druhá vlna pandemie – zejména u dvou největších světových spotřebitelů, Spojených států a Číny – však může ještě všechno změnit a v nadcházejícím čtvrtletí moc dalších pozitivních zpráv proto nečekáme.
Ropa
Dokud nebude pandemie covidu-19 plně pod kontrolou, budou vyhlídky na zvýšení poptávky po ropě problematické. Skupina OPEC+ sice vyvinula přímo heroické úsilí na podporu globálního trhu, když rekordně omezila produkci, ale potenciál pro další posílení ropy v druhé polovině letošního roku přesto není nijak velký.
Po celém světě nadále platí omezení přeshraniční pozemní i letecké dopravy a miliony nezaměstnaných mají jen malou šanci, že v nejbližší době znovu získají práci. Poptávka po ropě tak možná poroste pomaleji, než se očekávalo. Už v této rané fázi však někteří odborníci začínají spekulovat, zda globální poptávka nedosáhla v roce 2019 vrcholu, z něho už nelze stoupat výš.
PSALI JSME:
Pohonné hmoty v ČR dále citelně zdražují, kartel OPEC těží nejméně ropy od války v Zálivu
V budoucnosti budeme patrně svědky transformace vzájemných vztahů a chování jednotlivých lidí i celých zemí. Některé změny preferencí a chování mohou mít za následek trvalou proměnu globální spotřeby energií:
• Domácí i zahraniční obchodní cesty budou nahrazeny videokonferencemi.
• Práce z domova se stane akceptovanou alternativou kancelářské práce.
• Budou podporovány alternativní způsoby přepravy, jako je cyklistika, kdekoliv je to možné.
• Spotřebitelé omezí počet zahraničních dovolených a raději budou trávit volno v okolí domova.
• Národní soběstačnost a deglobalizace zvýší poptávku po domácím zboží a službách.
• On-line nakupování bude preferováno před nákupními centry.
Druhá vlna už nepřinese poptávkový šok podobný tomu, který jsme zažili letos v dubnu. Většina zemí se totiž bude snažit udržet co největší část ekonomiky v provozu, protože hospodářské dopady by byly ještě horší. Dubnový propad ovšem jasně ukazuje, že má ropa tendence k nadhodnocení.
A i když očekáváme, že se Brent koncem letošního či počátkem příštího roku znovu vrátí do rozpětí mezi 50 a 60 dolary za barel, krátkodobě teď bude spíše konsolidovat a po většinu třetího čtvrtletí se bude její cena pohybovat někde mezi 35 a 45 dolary za barel.
Autor je hlavní komoditní stratég Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
