Bez ohledu na to, jak přesně je změříme, pohybujeme se kolem nejvyšších úrovní sazeb. A to minimálně od finanční krize v letech 2008 až 2009. Otázka zní, proč zlato stále získává na hodnotě a může cena této komodity dále růst?
Mezi hlavní faktory růstu ceny kovu patří jednoznačně oslabující americký dolar. Zlato je z velké části oceňováno v dolarech, což znamená, že slabý dolar dává neamerickým kupcům zlata větší kupní sílu. Dolarový index v listopadu klesl o 3,5 procenta, což je reakce na rostoucí očekávání snížení úrokových sazeb v USA. Krom toho to nevypadá, že by měl trend oslabujícího dolaru v dohledné době skončit.
Růst ceny rovněž podpořil pokles výnosů u amerických desetiletých vládních dluhopisů, které po útoku na pětiprocentní metu klesly blíže k hranici 4,2 procenta, a série slabších makro dat přicházejících z Číny a z eurozóny.
Na kov dlouhodobě mají vliv rovněž probíhající konflikty, jako je válka na Ukrajině nebo konflikt v Pásmu Gazy.
Výhled na cenu drahého kovu tedy zůstává spíše stále pozitivní, můžeme očekávat určité korekce, ale to by nemělo významně narušit tento rostoucí trend. Pokud by americká ekonomika v roce 2024 oslabila, čemuž v posledních měsících napovídala i inverzní výnosová křivka u amerických dluhopisů, je možné očekávat další růst cen.
Zlatá „rally“ tak nemusí být vůbec u konce, možná právě naopak. I podle dat od renomovaných institucí, jako je třeba agentura Bloomberg, by cena kovu mohla v prvním čtvrtletí dosáhnout až 2 300 dolarů za unci.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
