Zlato podle ČNB není pro „moderní centrální banky“. Přesto ho nakoupila 1213 kilogramů

Analýza
Podle mluvčí ČNB Markéty Fišerové „podíl zlata na celkových devizových rezervách ČNB zůstane i nadále nízký, protože ČNB tuto komoditu dlouhodobě nepovažuje za optimální nástroj pro devizové rezervy moderních centrálních bank“. Mluvčí to uvedla včera pro ČTK v reakci na zjištění portálu Zlato.cz, že tuzemská centrální banka minulý měsíc v tichosti rozšířila množství zlata v devizových rezervách o 39 000 uncí, tedy 1213 kilogramů.
ČNB minulý měsíc v tichosti rozšířila množství zlata v devizových rezervách o 39 000 uncí, tedy 1213 kilogramů. Foto: FAEI.cz

Zastavme se, prosím, u slovního spojení „moderní centrální banka“. ČNB jako „moderní centrální banka“ na žebříčku Světové rady pro zlato (WGC, World Gold Council) ještě letos v květnu figurovala na 77. příčce států v první stovce zemí, jejichž centrální banky mají ve svých devizových rezervách vůbec nějaké zlato.

Dodejme, že poměr drženého zlata k celkové výši devizových rezerv je u ČNB na úrovni cca 0,03 procenta a že nižší procento už má v první stovce sledovaných států jen Hongkong. To pro tuzemskou centrální banku znamená 98. místo v žebříčku…

To jsou fakta, resp. údaje Mezinárodního měnového fondu (MMF), kterému centrální banky – včetně té české – měsíčně posílají své statistiky ohledně devizových rezerv. „Sám fond je přitom po USA a Německu třetím největším držitelem zlata na světě – ve svých rezervách jej má 2814 tun, tedy více, než kolik jej má Itálie, Francie nebo Rusko,“ upozornil včera David Marášek, statutární ředitel společnosti Zlato.

Viděno optikou ČNB, mezi „nemoderní“ centrální banky tak patří například americký Fed, neboť ten se ve svých devizových rezervách spoléhá především na zlato a má ho úplně nejvíc na světě – 8 133,5 tuny, což představuje 78,9 % jeho celkových devizových zásob. „Nemoderní“ centrální bankou je podle výše uvedené logiky rovněž Deutsche Bundesbank, která má po Fedu druhé největší množství zlata (3363,6 tuny), což jsou přesně tři čtvrtiny souhrnné výše německých devizových rezerv.

Které státy mají nejvyšší podíl zlata v devizových rezervách?
1.
Venezuela: 82,3 % (161,2)
2. USA: 78,9 % (8133,5)
3. Portugalsko: 77,4% (382,5)
4. Německo: 75 % (3363,6)
5. Nizozemsko 71,5 % (612,5)
6. Itálie: 70,5 % (2451,8)
7. Kazachstán: 68,4 % (377,1)
8. Kypr: 67,6 % (13,9)
9. Řecko: 65,6 % (113,7)
10. Francie: 65 % (2436)
Zdroj: World Gold Council. Údaje v závorce představují celkové množství zlata v tunách. Stav k 30. červnu 2020

A tak bychom mohli pokračovat: Vyšší, než sedmdesátiprocentní podíl zlata v devizových rezervách mají ještě Portugalsko (77,4 % a 382,5 tuny zlata), Nizozemsko (71,5 % a 612,5 tuny) a Itálie (70,5 % a 2451,8 tuny zlata), jak vyplývá z údajů World Gold Council. Téměř sedmdesátiprocentní podíl zlata v devizových rezervách mají Kazachstán (68,4 % a 377,1 tuny) a Kypr (67,6 % a 13,9 tuny). A vyšší, než 65% podíl zlata v devizových rezervách, drží „nemoderní“ centrální banky Řecka a Francie.

Patří se dodat, že členské státy eurozóny, včetně Evropské centrální banky (ECB), mají podle údajů Světové rady pro zlato 60 % svých devizových rezerv ve zlatě. (Ach, jak nemoderní, jakoby zazněl povzdech z banky na pražských Příkopech). Sama ECB má ve svých sejfech 504,8 tuny zlata, což představuje 31 procent jejích celkových devizových zásob.

Slovensko, s nímž se vzhledem ke společné historii a k rozdělenému československému zlatu můžeme nejlépe porovnávat, má aktuálně 31,7 tuny zlata. To je téměř 21% podíl devizových rezerv. Když Slovensko vstupovalo do eurozóny a přijalo euro, muselo v lednu 2009 na základě smlouvy převést do ECB část svých devizových rezerv (443 086 156 eur), přičemž 15 % z toho bylo zlato v hodnotě 66,5 milionu eur. Pokud jde o množství, podle údajů WGC šlo o 3,3 tuny zlata.

PSALI JSME:
České zlaté rezervy se poprvé v tomto tisíciletí zvýšily, ČNB nakoupila 1,2 tuny zlata

ECB: Nekompromisních 15 procent ve zlatě

Stejně tomu bylo u dalších zemí, které přijaly euro. Nekompromisních 15 procent ve zlatě v převáděných devizových rezervách do Evropské centrální banky uhradily také Slovinsko (1,9 tuny v roce 2007), Malta (300 kg v roce 2008) a Lotyšsko (1,1 tuny v roce 2014).

Zdá se proto, že si na pražských Příkopech uvědomili, že při dosavadním tempu rozprodeje českého zlatého pokladu by zanedlouho nemuseli mít ani na oněch patnáct procent ve zlatě, až bychom přijímali euro. Potvrdila to ostatně i mluvčí ČNB, když komentovala červnový nákup zlata do devizových rezerv centrální banky: „Nákup zlata má… do budoucna případně umožnit plnit závazky spojené se vstupem ČR do Evropské měnové unie (převedení alikvótního množství zlata do kapitálu ECB).“

Na rozdíl od výše vyjmenovaných nových členů eurozóny ale Česko bude plnit svůj závazek vůči ECB plnit mnohem dráž. Podle ekonoma Lukáše Kovandy ČNB letos v červnu nakupovala kilogram zlata za zhruba 1,3 milionu korun. „V roce 1998 prodávala zlato uloupené nacisty za druhé světové války a získané zpět za 300 tisíc korun za kilogram, což je kvůli inflačnímu znehodnocení české měny dnes zhruba 475 tisíc korun,“ vypočítal hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Tošovského zlatý výprodej

Připomeňme a upřesněme, že ČNB v době guvernérování Josefa Tošovského v letech 1997 a 1998 prodala 56 tun zlata a ponechala si pouze 14 tun z původních sedmdesáti, které získala při rozdělení federace. „Výnos z tohoto prodeje byl investován do přírůstku držby cenných papírů, jejichž celkové portfolio představuje rozhodující část devizových rezerv,“ uvádí centrální banka na svých webových stránkách.

Podle analytika společnosti Golden Gate Marka Brávníka, jeho včera citovala ČTK, je mrzutý fakt, že se ČNB nechová jako řádný hospodář či alespoň jako řádný investor: „Desítky tun zlata totiž ČNB prodala v době, kdy měla nakupovat. Koncem 90. let utržila ČNB za rozprodej zlatých rezerv 16 miliard Kč. Pokud by stejné množství prodávala dnes, dostala by přes 70 miliard Kč.“

Asi takto. Po bitvě je každý generál. V kontextu toho, že devizové rezervy tuzemské centrální banky jsou v drtivé většině tvořeny dolary, eury a dalšími měnami, je v podstatě úplně jedno, kolik miliard navíc by dnes ČNB mohla mít, kdyby prodávala až dnes. Byly by to peníze, nikoliv zlato. Důležité je totiž to, že jak americký Fed, tak evropská ECB nedávno opět ohlásily masivní tištění peněz, tentokrát kvůli pandemii koronaviru, (předtím tiskly centrální banky extrémně peníze kvůli krizi před deseti lety – pozn. aut.). Peněz lze vytisknout libovolné množství. Ale zlato je nutné najít, vytěžit a rafinovat…

PSALI JSME:
Zlato symbolizuje sílu země. Polsko repatriovalo 100 tun

Centrální banky letos zlato nakupují

„Ze strany České národní banky jde o obrat v dosavadním způsobu diverzifikace devizových rezerv. Pořízení drahého kovu se totiž dosud vyhýbala. Na úmysl dokupovat zlato ovšem letos již upozornila, takže nejde o překvapivý krok,“ píše na svém Twitteru ekonom Kovanda. Marášek ze společnosti Zlato vyjádřil naději, že ČNB bude s rozšiřováním množství zlata v devizových rezervách pokračovat alespoň ke třem procentům, což je metodikou MMF doporučený podíl zlata v celkové výši devizových rezerv centrálních bank.

„To, že naše centrální banka navýšila své zlaté devizové rezervy o 39 000 uncí (1213 kilogramů), je dobrou a navýsost důležitou zprávou,“ říká Marášek. Dodejme, že Světová rada pro zlato (WGC, World Gold Council) považuje nákupy nebo prodeje zlata, které přesáhnou v jednom měsíci jednu tunu, považuje za „význačné“.

Podle Maráška červnová akvizice zlata do sejfů ČNB odpovídá aktuálním trendům chování centrálních bank. Ty totiž letos zlato mnohem více nakupují, než prodávají, přestože se jeho cena v posledních dnech pohybuje na hranici 1800 dolarů za unci. „Za prvních pět měsíců letošního roku podle údajů Mezinárodního měnového fondu centrální banky nakoupily přes 206 tun zlata a současně necelé 62 tuny prodaly,“ říká.

PSALI JSME:
Proč Chorvatsko a Norsko, jako jediné v Evropě, nemají žádné zlato

Zavřít reklamu ×
  1. Místo za chvíli asi bezcenných bankovek EU v trezorech ČNB je lepši za ně koupit zlato !!!!!

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.