Povinnost zaměstnavatele přispívat na penzijní připojištění se týká zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie. Jde o pracovníky, kteří jsou vystaveni těžkým pracovním podmínkám, které mají nezřídka vliv na jejich zdraví.
Typicky jde o svářeče, kováře, pracovníky v hutích či mrazírnách, stavební a lesní dělníky. Ti měli až do konce minulého roku možnost odejít dříve do důchodu, a to až o pět let, aniž by se to dotklo výše jejich penze.
Tato výhoda byla ponechána jen zaměstnancům zařazeným do 4. kategorie rizik, jako jsou například horníci či lidé v chemickém průmyslu.
„Nárok vzniká, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce v měsíci, přičemž zaměstnanec musí zaměstnavateli oznámit, že uplatňuje právo na příspěvek a zaměstnavatel má povinnost zaměstnance o této možnosti písemně informovat před zahájením rizikové práce,“ říká Jana Heranová, vedoucí mzdového oddělení ze společnosti BDO.
Příspěvek ve výši čtyř procent z vyměřovacího základu na sociální pojištění by měl pracovníkům umožnit, aby v případě zájmu odešli do předdůchodu a měli tím vykompenzovaný rozdíl v příjmech.
Příspěvky jim ale půjdou na soukromý penzijní produkt podle vlastního výběru a budou s ním moci naložit podle sebe.
Pokud se zaměstnanec ve 3. kategorii rozhodne do předdůchodu odejít, může tak učinit i bez podmínky spoření po dobu alespoň deseti let, která se vztahuje na všechny ostatní zájemce o předdůchod.
Peníze budou osvobozeny od daní a odvodů, a to až do ročního limitu 50 tisíc korun. Pokud zaměstnanec v daném měsíci alespoň tři rizikové směny neodpracuje, příspěvek se mu za daný měsíc nevyplatí.
Někteří zaměstnavatelé svým zaměstnanců přispívají již nyní. Pokud jde o částku alespoň ve výši stanovenou zákonem, nic se pro ně nemění. Jestliže je jimi vyplácený příspěvek nižší, musí rozdíl dorovnat. Podle odhadů se změna dotýká přibližně sta tisíc zaměstnanců. Za nesplnění povinnosti mohou firmám hrozit pokuty až do dvou milionů korun.
Ne všichni jsou z nového nastavení nadšeni. Například Hospodářská komora upozornila na možné nástrahy, zejména fakt, že nová legislativa přenáší odpovědnost státu za sociální zabezpečení na zaměstnavatele a neřeší finanční spoluúčast samotných zaměstnanců. Ti jsou navíc nuceni využívat předurčený produkt bez možnosti si o svém zajištění rozhodnout podle svých preferencí.
„Předložený návrh zákona zavádí pro zaměstnavatele řadu nových povinností, které s sebou nesou významné administrativní náklady,“ uvedl tajemník Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.
Kromě nových povinností přímo spojených s finančními příspěvky na produkty spoření na stáří by museli zaměstnavatelé měnit také interní procesy a přizpůsobovat systémy pro evidenci směn a příspěvků. „To by znamenalo nejen zvýšení administrativní zátěže, ale i nákladů na úpravy informačních a mzdových systémů,“ vysvětlil.
Pokračování zítra
