Po očištění o vliv odlišného počtu pracovních dní se průmysl v ČR podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v srpnu propadl o 5,5 procenta, zatímco v červenci to bylo jen o pět procent. To znamená, že postupné zotavování průmyslové výroby, které začalo v květnu, se v srpnu „zaseklo“.
Prázdninové výsledky průmyslové produkce jsou však tradičně zkreslovány časováním celozávodních dovolených, pročež srpnová čísla nelze přeceňovat. Moudřejší budeme, až budou známa čísla za září.
Citelný pokles v srpnu zaznamenal autoprůmysl a také strojírenství. Varovné je však prohloubení propadu nových zakázek, a to takřka o desetinu, k němuž v srpnu došlo jak v porovnání s červnem, tak červencem. Zatímco v případě zakázek z tuzemska meziroční propad v měsících červnu až srpnu postupně zvolna zmírňoval, zakázky ze zahraničí se v srpnu poměrně prudce propadaly.
Částečně opět může jít o přechodný vliv prázdninové sezóny. Nelze však vyloučit, že zahraniční poptávka po české průmyslové produkci „ztrácí dech“, což by ztížilo oživování tuzemského průmyslu a vedlo k jeho vleklejší krizi. Fakt, že německá průmyslová výroba v srpnu zklamala, tento výhled podporuje.
Ochlazení vyhlížené poptávky po tuzemské průmyslové produkce je patrné z poklesu zakázek zejména v autoprůmyslu, kovoprůmyslu a strojírenství. Za celý letošní rok tuzemský průmysl poklesne nejspíše o deset procent. Propad však může být o něco hlubší, pokud si v závěru roku svoji daň vybere závažný průběh druhé vlny koronavirové pandemie.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
