Přesto takový zásah dává smysl. Daň se vrací na úroveň z doby před loňským červnem. Tehdy vláda rozhodla spotřební daň z pohonných hmot snížit z důvodu historicky rekordních cen paliv. Od té doby však paliva, která rekordně zdražily důsledky vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, dramaticky zlevnila, v případě nafty až o bezmála 20 korun na litr.
Navrácení daně na původní úroveň, tedy o 1,50 koruny na litr výše, bude znamenat skokové zdražení nafty, a to o 1,80 až dvě koruny na litr. Čerpadláři totiž zohlednění také vyšší DPH. Někteří se budou snažit situace využít k navýšení marží pod záminkou zvýšení daně.
Z dat Evropské komise, zveřejněných minulý týden, plyne, že Česko má nyní pátou nejnižší cenu nafty v EU. Levněji ji tankují pouze na Maltě, v Bulharsku, v Rumunsku a v Litvě.
Pokud by se nyní zvýšila daň z nafty průměrně o 1,90 na litr, Česko bude mít sedmou nejnižší cenu nafty.
V pomyslném žebříčku zemí EU podle nejnižších cen nafty se před něj totiž dostanou ještě Polsko a těsně také Španělsko. Ceny na Slovensku, v Maďarsku, Německu či Rakousku budou i nadále vyšší než v ČR.
Cena nafty v Česku bude však oproti naftě v Polsku dražší jen zhruba o 1,20 koruny na litr. Takový rozdíl nijak dramaticky neohrožuje konkurenceschopnost českých dopravců. Sdružení Česmad Bohemia však nedávno varovalo, že zvýšení daně je o jejich konkurenceschopnost připraví. To však tedy data příliš nepotvrzují.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
