O to výraznější zdražení pocítí čeští řidiči. Motorová nafta během dvou týdnů podraží oproti pondělku o více než tři koruny na litr, do konce léta pak až o pět korun na litr. Zvýšení daně letos přinese veřejné kase zhruba čtyři miliardy korun navíc. Pomůže tedy stabilizovat veřejné finance, byť jen poměrně zanedbatelně. Přesto takový zásah dává smysl.
Daň se vrací na úroveň z doby před loňským červnem. Tehdy vláda rozhodla spotřební daň z pohonných hmot snížit z důvodu historicky rekordních cen paliv. Od té doby však paliva, která rekordně zdražily důsledky vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, dramaticky zlevnila, v případě nafty do konce července až o bezmála 20 korun na litr.
Navrácení daně na původní úroveň, tedy o 1,50 koruny na litr výše, znamenalo již první den skokové zdražení nafty u čerpacích stanic, a to leckdy i o více než dvě koruny na litr.
Čerpadláři totiž zohledňují také vyšší DPH. Vyšší spotřební daň a z takto navýšeného základu počítaná, vyšší DPH, by měly litr nafty zdražit jen o 1,80 koruny, nikoli o dvě koruny nebo i více.
Nafta v Česku do konce léta může v porovnání se začátkem srpna zdražit až o pět korun na litr. Americká centrální banka totiž minulý týden signalizovala blížící se konec fáze utahování své měnové politiky. To povzbuzuje poptávku po ropě a ropných produktech, včetně nafty na burze v Rotterdamu, a žene to jejich cenu vzhůru.
Na surovinové burze v Rotterdamu, která je určující i pro ceny u českých čerpacích stanic, zdražila velkoobchodně prodávaná nafta od začátku července o zmíněných bezmála 30 procent, přičemž tuzemští dodavatelé pohonných hmot ještě toto zvýšení, jehož důvodem je i omezení vývozu ropy z Ruska, do svých cen teprve ještě plně promítnou.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
