
Trhy s výrazným zvýšením sazeb počítaly mimo jiné i proto, že ECB dosud ve zpřísňování měnové politiky zaostávala za většinou velkých centrálních bank. Jakékoliv menší zvýšení sazeb by proto pro trhy bylo výrazným zklamáním a vedlo by k dalšímu silnému propadu evropské měny.
Vzhledem k tomu, že aktuální zvýšení sazeb bylo očekávané, bude mít na kurz eura vůči dolaru vliv především rétorika představitelů ECB ohledně dalšího možného zpřísňování. Z vyjádření představitelů ECB se dosud zdálo, že základní úroková sazba se vyšplhá přibližně na úroveň 2,5 procenta.
Podle našich odhadů bude muset Rada guvernérů zvyšovat sazby výrazněji a zpřísňování bude pokračovat i v průběhu roku 2023, což je něco, s čím trhy dosud nepočítají. Pokud se tak stane, povede to ve střednědobém horizontu k posilování společné evropské měny.
Vysoký úrokový diferenciál mezi korunou a eurem vedl v poslední době k tomu, že firmy, které mají příjmy v eurech, začaly ve velkém přecházet na půjčky v evropské měně. Na konci letošního srpna měly firmy podle dat České národní banky půjčeno 1,29 bilionu korun, z toho 566 miliard v cizí měně, tedy především v eurech.
Zatímco celkový objem jejich dluhů meziročně vzrostl o 138 miliard korun, objem úvěrů v českých korunách se o 62 miliard snížil. Objem dluhu v cizí měně tedy vzrostl za jediný rok o 200 miliard.
Ze strany exportních firem jde o logický krok, který snižuje jejich náklady na obsluhu dluhu a také minimalizuje kurzové riziko. Spolu s dalším zpřísňováním měnové politiky Evropskou centrální bankou se však tato výhoda může brzy ztratit.
Autor je obchodní ředitel společnosti Ebury pro ČR a SR
(Redakčně upraveno)