99 let československé koruny: Čekání na carské zlato

Téma týdne
Protože nově vzniklé Československo nedisponovalo v prvních letech žádným zlatem, vznikla nejprve československá měna jako papírová nekrytá měna, ale skutečná plnohodnotná bankovka vešla v platnost až v roce 1926 a to díky vzniku Národní banky Československé, která měla na starost emisi bankovek.
Na tvorbě prvních bankovek samostatného Československa se podíleli umělci jako Alfons Mucha či Max Švabinský, jehož tisícikoruna z roku 1934 byla vyznamenána na výstavě umění v Paříži. Foto: FAEI.cz

Konspirační historici šeptají, že se prostě čekalo na legionáře z Ruska, kteří měli údajně sebou přivést i carský zlatý poklad. Ještě 4. ledna 1920 převzal v Rusku pod ochranu dvacet vagónů zlata generál Syrový, velitel Čs. armádního sboru.

Při svém vzniku byla československá koruna papírovou měnou, neexistovala povinnost vyměňovat koruny za zlato ani za „zlaté“ devizy. Uskutečňovaná měnová a hospodářská politika v průběhu času vedla k postupnému růstu zlatých a devizových rezerv a československá měna se v průběhu času stala uznávanou měnou.

PSALI JSME:
99 let československé koruny: Od státovek k bankovkám

Provizorní státovky

Vizí byl návrat měny ke zlatému standardu, česká koruna se měla stát silnou a žádanou měnou. Předpokládalo se, že proces měnové stabilizace bude z dlouhodobého pohledu završen vyjádřením koruny ve zlatě. Byla to doba, kdy směnitelnost peněz za drahý kov byla základem důvěry v peníze a peněžní i bankovní systém. V období po první světové válce bylo napravení měny a obnovení zlatého standardu cílem všech hospodářsky vyspělých evropských zemí.

Okolkované peníze neboli státovky byly považovány za provizorní a tomu také odpovídala jejich nevalná kvalita. Sloužily pouze několik let a od roku 1926, kdy začala fungovat centrální Národní banka československá, je postupně nahrazovaly skutečné bankovky. Jejich relativně rychlé stažení z oběhu z nich ale údajně udělalo sběratelsky nejvzácnější a nejdražší československé papírové platidlo.

Od roku 1921 se začaly razit mince. První korunová mince šla do oběhu o rok později a vydržela tam 31 let. I její následovnice, s motivem ženy sázející lípu, se nenechala zahanbit a v oběhu pobyla celých 35 let až do měnové odluky v roce 1993. Tím se stala nejdéle obíhající mincí u nás.

První česká korunová mince asi takovým rekordmanem nebude. V souvislosti se zrušením padesátihaléřů, a tím i faktickým koncem haléřů vůbec, se dokonce objevily úvahy i o možném konci korunové mince. S růstem cen prý již nebude potřeba malých mincí. Dle bankéřů se ale zatím takový krok nechystá.

PSALI JSME:
Kolik je v Česku Halířů? A kolik lidí má příjmení Koruna?

Měny se zlatým standardem

Již v roce 1929 se Národní banka Československá zavázala krýt hodnotu československých korun zlatem, čímž došlo ke vzniku měny kryté zlatým standardem. Jedna koruna byla teoreticky směnitelná za 44,58 mg zlata a díky tomu byla koruna československá ve světě považována za pevnou a stabilní měnu.

V dalších letech se ale zlaté krytí koruny v důsledku hospodářského a měnového vývoje měnilo a hodnota klesala strmě dolů. Zlatý obsah koruny byl první devalvací v roce 1934 zákonem snížen na 37,15 mg a druhou devalvací o dva roky později byl stanoven obsah zlata v jedné koruně na 31,21 mg. V listopadu 1945 pak byla stanovena relace jedné koruny ke zlatu na 17,77 mg.

PSALI JSME:
99 let stokoruny. Stačila na 40 chlebů nebo 60 piv

Umělcům se dařilo

První emise československých státovek měla nominální hodnoty jedna, pět, deset, 20, 100, 500, 1000 a 5000 korun. Do oběhu se nejdříve dostala stovka. Postupně následovaly další, mezi nimi 24. září 1919 i platidlo v hodnotě jedné koruny.

Modro-červená státovka měřila 100 krát 60 milimetrů a vytištěno jí bylo na 272 milionů kusů. Používala se až do konce roku 1924. Další, v pořadí druhá, papírová koruna byla ještě v oběhu mezi lety 1953-1960.

Na tvorbě prvních bankovek samostatného Československa se podíleli umělci jako Alfons Mucha či Max Švabinský, jehož tisícikoruna z roku 1934 byla vyznamenána na výstavě umění v Paříži. Haléřové mince a koruny byly raženy dle návrhu Otakara Španiela, pětikoruny dle návrhu Otta Guttfreunda a autorem dvacetikorunových mincí byl Jaroslav Horejc.

Při ražbě drobnějších mincí se uplatňovaly hlavně slitiny mědi a niklu a slitiny mědi a zinku. Pětikorunové mince byly raženy z několika mincovních kovů, nejprve ze slitiny niklu a mědi, později ze slitin stříbra a ke konci produkce z niklu. Desetikoruny a dvacetikoruny byly raženy ze 70% stříbrné slitiny.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.