99 let československé koruny: Od státovek k bankovkám

Téma týdne
Vznik Československa byl obdobím hledání. Stát zrušil všechny šlechtické tituly a zavedl paradoxně korunu. Nebylo to ale tak jednoduché. Mohli jsme nyní platit třeba sokolem, lvem, hřivnou, hroží nebo československým frankem. I takové návrhy byly na stole. Peníze jsou krví státu a hrozil kolaps i hyperinflace.
První československou korunou byla takzvaná státovka. Foto: ČNB

Vznik Československé republiky v roce 1918 s sebou automaticky nepřinesl měnovou samostatnost. Obyvatelé nově vzniklé republiky na ni ale dlouho čekat nemuseli. Už o několik měsíců později se zrodilo první československé platidlo, takzvané státovky. Mezi nimi i jedna koruna, kterou lidé mohli poprvé použít právě 24. září 1919. Státovky později nahradily skutečné bankovky. Československá měna v různých podobách přežila měnovou reformu i měnovou odluku.

PSALI JSME:
Kolik je v Česku Halířů? A kolik lidí má příjmení Koruna?

Začalo se od Rakouska

Když před sto lety vzniklo Československo, měla většina občanů ve svých peněženkách a na svých vkladních knížkách rakouské koruny. V ekonomice nově odděleného československého hospodářství tak obíhaly rakouské bankovky.

A protože Rakousko-Uherská banka tiskla a uváděla do oběhu další a další bankovky, hrozilo oddělené ekonomice nebezpečí inflace. V zájmu nového státu bylo provést měnovou reformu a oddělit československou měnu od měny bývalého Rakouska-Uherska a jiných nástupnických států.

Prvním ministrem financí v Kramářově vládě byl Alois Rašín, který přišel s plánem měnové odluky a výměny peněz. V únoru 1919 předložil sněmovně návrh zákona, který jej zmocňoval k osamostatnění československé měny.

Přípravy byly drženy v tajnosti a v únoru 1919 byl na tajném zasedání Národního shromáždění Rašínův plán přijat. Utajovaná měnová reforma oddělující českou měnu měla proběhnout v březnu roku 1919 a měla být zahájena okolkováním bankovek a stažením části peněz z oběhu.

Motiv Hradčan na stokoruně byl už na prvních československých státovkách. Foto: FAEI.cz

Jednoprocentní poplatek

Kolkování proběhlo v průběhu jednoho týdne, od 3. do 9. března 1919. Za okolkování byl placen jednoprocentní kolkovací poplatek a podle výše kolkovaných peněz se musela část peněz předložených k okolkování odevzdat.

Kdo předložil peníze do výše dvou tisíc rakouských korun, dostal po zaplacení jednoprocentního kolkovacího poplatku celé dva tisíce korun. Z částky, která převyšovala dva tisíce, byla polovina sumy odňata jako záloha na majetkovou dávku. Kdo předložil více než deset tisíc korun, byla mu z předložených peněz okolkována jen čtvrtina, zbytek byl odňat.

V průběhu kolkování nebyli věřitelé nuceni přijímat plnění pohledávek, které vznikly přede dnem měnové odluky. Peněžní ústavy po celý týden provádění měnové odluky nesměly přijímat vklady a ani je vyplácet. Kolkovány byly bankovky o nominální hodnotě 10, 20, 50, 100 a 1000, platidla s nominální hodnotou jedné a dvou rakouských korun kolkována nebyla.

PSALI JSME:
99 let stokoruny. Stačila na 40 chlebů nebo 60 piv

Padělané kolky

Nekolkovaná platidla byla později pašována mezi nástupnickými zeměmi podle toho, kde aktuálně ta která mince měla vyšší kupní sílu. Československo třeba zažilo příval rakouských dvacetníků, což nakonec přinutilo české orgány k vyhlášení devalvace jejich hodnoty. Dvacetihaléřová mince byla pak po devalvaci nadále uznávána jako desetník.

Okolkované bankovky byly považovány za nově platné, i když to byly jenom provizorní peníze. Protože se kolky staly předmětem padělání, přistoupilo se již v červenci roku 1919 k urychlené emisi československých státovek.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Finance

Hotově, nebo kartou? To je, oč tu běží

Od začátku roku 2019 čeká daňové poplatníky malý krůček vpřed: Na finančních úřadech bude možné zaplatit správní poplatky a daňové dluhy platební kartou. Na pořádný krok, který by reflektoval vývoj bezhotovostních …

Nejčtenější

Část domácností se řítí do finanční propasti

Hospodaření některých českých domácností je dlouhodobě jen těžko udržitelné. Ačkoli se majetková a finanční situace za poslední dvě dekády celkově zvedla, je tu i jeden hodně rizikový faktor: v porovnání s výší mezd …

Pronajala si chalupu. A s ní i nevraživého souseda

Pronajmout si chalupu na dovolenou je běžná věc. Člověk čeká, že když zaplatí deset patnáct tisíc za měsíc, a v sezóně na žádaném místě za týden třeba i dvojnásobek, tak vše bude v pohodě. Jenže v takové chaloupce …

Pálenka z garáže je svátost, ale ilegální

Česko doslova přetéká ovocem. Zahrádkáři se radují, že bude hodně pálenky. A někteří si ji dělají doma ve sklepě nebo v garáži. Bývá to svátost a chlouba, ale kromě potenciálních zdravotních rizik jde především o …
Rolovat nahoru