Vyřezané figurky představují svět první republiky. Ukazuje výjevy ze života ve městě i na vesnici, kde prezentuje převážně stará a v některých případech již neexistující řemesla a domácí práce. Vidět zde můžete například kuchařku, jak válí těsto, kominíka, hasiče a různé řemeslníky a jejich nářadí a dokonce i otvírací kadibudku.
Josef Fiala, původem rodák z Prahy, se do severních Čech dostal ve dvou letech s rodiči po konci druhé světové války a zbytek života – až do roku 2014 – prožil Chomutova. Původním povoláním byl valcíř trub ve VTŽ Chomutov (válcovny trub a železárny), posledních téměř dvacet let svého profesního života jezdil s autobagrem.
Vyřezávat prý Fiala začal náhodou, přičemž jeho životním snem bylo vyřezat mechanický betlém. Vytváření figurek do betlémů se věnoval ve svém volném čase. Vyřezávat začal v roce 1977 a to pouze hlavy čertů a čarodějnic, pak se pustil do loutek Spejbla a Hurvínka a posléze i Krakonoše a Švejka.
Jeho prvním pokusem o mechanický betlém byly figurky na vodní pohon. Postavičky však by pro betlém příliš velké, a proto je pak naistaloval vnoučatům na zahradu. S nápadem, aby pro chomutovské muzeum vyřezal mechanický betlém, přišla během tradiční výstavy betlémů v roce 1994 bývalá dlouholetá kurátorka vánočních výstav Eva Šamšulová.
Fialovi se nápad zalíbil a o rok později, v listopadu 1995, přinesl do muzea prvních 101 figurek, z toho sedmatřicet se pohybovalo. Fialův betlém totiž poháněly elektromotorky používané pro pohon stěračů nákladních automobilů.
Během dalších let pak amatérský řezbář přidával vždy po jednom stole, až se jeho dílo rozrostlo do úctyhodných rozměrů. Betlém měřil osm krát jeden a půl metru a dokončen byl v roce 2000. Ve finální verzi bylo v betlémě 444 figurek a 129 z nich se pohybovalo. Betlém byl ještě v roce 2007 součástí sbírky chomutovského muzea, které jej zařadilo mezi své unikátní sbírkové předměty.
V současně době je betlém v majetku Jaroslava Stejného, bývalého kastelána zámku Jezeří a Červený Hrádek, řezbáře, výtvarníka a provozovatele muzea čertů v Úštěku, Pekelných sklepů ve Žluticích, Labyrintu pohádek v Doksech a Muzea čarodějnic v Kadani, kde byl betlém od března do listopadu 2014 umístěn.
Poté byl instalován do pojízdné roubené chaloupky o rozměrech dva krát pět metrů a v prosinci 2014 premiérově představen na chomutovských vánočních trzích. Mechanický betlém byl poté vystavován i na dalších místech: Kadani, Chomutově, zámku Červený Hrádek, Úštěku, Liberci, Karlových Varech či Vrchlabí.
V letech 2019-2020 prošel mechanický betlém značnými úpravami. Musel být vyměněn původní podvozek, byl opraven a značně odlehčen materiál roubené chaloupky, ale hlavně byla zrenovována a zmodernizována celá mechanika betlému. Velký podíl na veškerých opravách má Emil Stejný, jemuž vděčíme za současnou podobu betlému.
Aktuální podoba Fialova betlému je oproti původní nemobilní verzi výrazně zmenšena, takže místo 444 figurek je k vidění jen 254 ručně vyřezaných figurek, z toho více než 80 je v pohybu (oproti původním 129).
Betlém byl o letošním adventu v Kadani k vidění zdarma, ale kdo chtěl, mohl do kasičky vhodit drobné – odměnou mu bylo, že si vyslechl přání. Přestože Fialův novodobý betlém nedosahuje kvalit jiných vyřezávaných uměleckých děl, na vánočních trzích v Kadani byl letos v záplavě stánků se svařákem, punčem či trdelníkem nepochybně zpestřením.
