Příznivé jistě je, že koronavirová krize letos nezanechala na hospodaření společnosti tak výrazný šrám, jak se předpokládalo na jaře. To je vývoj symptomatický pro širší tuzemskou ekonomiku, včetně jejího trhu práce: Jarní obavy se zatím nepotvrzují.
To však neznamená, že se nemohou naplnit na podzim. Vedení ČEZ však zjevně počítá s tím, že i kdyby se tak stalo, celoroční hospodaření firmy utrpí méně, než se během vrcholné koronavirové krize čekalo.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vykázala lepší výsledek, resp. tedy mělčí propad, než třeba ekonomika německá či rakouská, což přispívá k utlumení nepříznivého dopadu koronavirové krize právě i na ČEZ.
Slabší dopad koronavirové krize na ČEZ ovšem má své meze. Nižší poptávka, zapříčiněná koronavirovou krizí, se promítla do nižšího objemu produkce a do nižších tržeb z distribuce a těžby.
To, že ČEZ zlepší svůj výhled pro letošní rok jak v oblasti hrubého provozního zisku (EBITDA), tak zisku čistého, trh víceméně očekával, takže v kursu akcií už je dnes potvrzený relativně příznivý vývoj do značné míry započítán.
Trh se shoduje, že akcie ČEZ by měly v příštích dvanácti měsících posílit. Tržní odhady se však liší v míře tohoto zhodnocení. Optimistické analýzy hovoří o čtyřicetiprocentním zhodnocení akcií firmy, konsensus se však kloní spíše k 10 až 15procentnímu nárůstu ceny.
I takový odhad je však třeba brát s rezervou, zejména s ohledem na stále značnou míru nejistotu v tuzemské i světové ekonomice, kterým stále hrozí závažný průběh druhé vlny koronavirové pandemie.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
