Omezení kvůli šíření koronaviru a všemožné restrikce zásadním způsobem ovlivnily životy milionů obyvatel. Velmi závažné jsou dopady na duševní zdraví, které souvisejí s obavami o zdraví spojené s ekonomickou nejistotou. Mnozí lidé se tak dostali do chronického stresu.
Tým vedený doktorem Petrem Winklerem z Národního ústavu duševního zdraví porovnal výskyt poruch duševního zdraví před vznikem pandemie a v době jejího vrcholu během roku 2020. Výsledky potvrdily, že se výskyt úzkostných poruch zvýšil na dvojnásobek a výskyt depresí se ztrojnásobil. Bohužel výrazně vzrostlo také riziko sebevražedného jednání.
„Na chronickou zátěž lidé reagují pestrým a individuálně odlišným repertoárem zvládacích strategií, z nichž mnohé jsou nevhodné, neúčinné nebo dokonce škodlivé. Zaznamenáváme nárůst užívání antidepresiv, léků proti úzkosti a léků na spaní. Mnozí lidé se také obracejí k alkoholu,“ uvedl Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.
Pijani spotřebu zvýšili
Studie Winklerova týmu na reprezentativní skupině 3,3 tisíc lidí podle něj ukázala na skutečnost, že během pandemie vzrostl ze 4,07 procent na 6,39 procent počet osob, které pily nadměrné dávky alkoholu pravidelně každý týden nebo častěji. „Nárůst byl v podstatě stejný pro pivo, víno i destiláty,“ poznamenal Csémy.
Změny v konzumaci alkoholu během pandemie potvrdila i studie Národního monitorovacího střediska. „Zásadním poznatkem tohoto výzkumu je, že se spotřeba alkoholu mění v závislosti na původním způsobu konzumace. Spotřeba alkoholu vzrostla zejména u těch, kdo byli před pandemií intenzivními konzumenty, zatímco umírnění konzumenti svou spotřebu v době covidu ještě snížili,“ konstatoval Ladislav Csémy.
Upozornil, že alkohol není dobrým řešení stresu. „Nadměrný příjem alkoholu má negativní účinek na zdraví, výrazně ovlivňuje psychiku, zhoršuje úsudek, snižuje kontrolu chování. Můžeme se tak setkat s tím, že krátkodobou euforii a pocit zapomenutí na starosti střídá deprese nebo agresivní chování často zaměřené na partnera,“ vysvětlil Csémy.
Alarmující čísla
Česká republika se dlouhodobě drží v první pětce zemí s nejvyšší spotřebou čistého lihu na hlavu. Za hranicí rizikového pití se u nás pohybuje více než milion lidí.
„Poslední srovnávací studie Světové zdravotnické organizace z roku 2018 nás ve spotřebě alkoholu na hlavu již v období před pandemií zařadila na třetí místo na světě. Průměrný Čech podle této studie vypil 14,4 litrů čistého lihu za rok,“ uvedl doktor Csémy.
Poměr ve spotřebě mezi muži a ženami zůstává podle něho zhruba 4:1, to je 23,2 litrů u mužů a 6,1 litrů u žen. „Společenské náklady nadměrného pití se u nás odhadují na více než 56 miliard Kč ročně,“ dodal Csémy.
Suchej únor
Svůj vztah k alkoholu může každý revidovat například díky každoroční kampani Suchej únor, jejímž je právě Národní ústav duševního zdraví dlouhodobým partnerem. Účastníci akce dobrovolně abstinují po celý měsíc.
„Letos jde již o devátý ročník tradiční kampaně, která pomáhá široké veřejnosti prověřit vztah k alkoholu a změnit zaběhlé návyky. Loňského ročníku se zúčastnilo na 600 tisíc lidí včetně desítek známých osobností a nejinak je tomu i letos,“ uvedl Petr Freimann, ředitel neziskové organizace Suchej únor.
Státní zdravotní ústav před časem vypracoval studii, která se týkala životních abstinentů. Výzkum ukázal, že lidí, kteří se úplně zřekli piva, vína a lihovin, postupně ubývá. Zatímco v roce 2017 bylo abstinentů více než 17 procent, při posledním porovnání to bylo o zhruba pět procent méně.
„Zdaleka nejrozšířenějším nápojem je pivo,“ stojí ve studii. Každý týden ho pije více než polovina mužů. „U žen je naopak nejvíce preferovaným nápojem víno, které pije každá čtvrtá dotázaná,“ konstatovali autoři výzkumu.
