Američané rekordně ztrácejí důvěru v malé banky v zemi

Názor
Odliv vkladů z malých amerických bank byl v druhém březnovém týdnu nejvyšší v historii, činil 119 miliard dolarů. Data v pátek večer středoevropského času vydala americká centrální banka. Američané vybíráním či převáděním vkladů reagovali hlavně na hluboký pád ceny akcií Silicon Valley Bank, který mezi nimi vyvolal paniku.
Američané vybíráním či převáděním vkladů reagovali hlavně na hluboký pád ceny akcií Silicon Valley Bank, který mezi nimi vyvolal paniku. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zejména k malým bankám, s menším kapitálovým zázemím, ztratili důvěru. Své úspory převáděli do větších bank nebo třeba do krátkodobých vládních dluhopisů, které ve vysokoinflačním prostředí nabízí atraktivní úrok i v porovnání se vklady.

Podstatou takového stavu je extrémně inverzní výnosová křivka. Ta se v březnu v USA ocitla v největší inverzi od přelomu 70. a 80. let minulého století; krátkodobý dluh, třeba dvouletý, je tak úročený výrazně více než třeba dluh desetiletý. Právě do dlouhodobého dluhu ovšem banky nezřídka přesouvaly vklady střadatelů a kvůli extrémní inverzi na to tedy doplatily.

PSALI JSME:
Panika kolem pádu Silicon Valley Bank se šíří po světě

A doplácejí. Úrok, jejž inkasují na dlouhodobém dluhu, jim leckdy nepokrývá úrok, který by měly vyplácet střadatelům, aby zůstaly konkurenceschopné tváří v tvář relativně vysoce úročenému dluhu krátkodobému a zamezily tak odlivu vkladů třeba do dluhopisů s rokem a méně do splatnosti.

Ohroženy ale v nastalé panice, jejíž podstatou je inflace a inverze dluhopisových výnosů, nejsou jen malé banky. Podle znalců branže jsou za pátečním výrazným propadem akcií Deutsche Bank zejména hedgeové fondy, které vsázejí proti „slabým kusům“, a to i mezi velkými bankami, jako je Deutsche Bank, tedy největší německá banka a vůbec nejvýznamnější investiční banka v EU.

PSALI JSME:
Je Deutsche Bank po Credit Suisse „další na odstřel“?

I pokud Deutsche Bank tento útok ustojí, což se ukáže v příštím týdnu, je zjevné, že centrální banky na Západě čelí stále palčivějšímu dilematu. Buď budou dál bojovat s inflací, zvyšovat úroky a sledovat, jak odpadají „slabé kusy“.

Nebo nechají banky přežít, leckdy ovšem v zombie-podobě, přičemž jejich přežití zaplatí veřejnost skrze vleklejší citelnou inflaci a razantnější propad životní úrovně.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Krize bankovního sektoru nekončí. Objevily se nové, nečekané problémy

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.