Z toho těží zhruba polovina americké populace, která akcie vlastní, zatímco ta druhá, jež má jen bankovní konta, pokud vůbec, chudne… a třeba pak rabuje obchody s elektronikou nebo sportovním oblečením. Vyrabované obchody v USA jsou tak cenou za neustále dofukované akcie a reality.
Bylo by přesto chybou zůstat stranou a nevézt se na této vlně neustálého dofukování, neboť ta už tu zřejmě bude tak dlouho, jak dlouho bude fungovat stávající globální finanční systém, jenž se bez drogy v podobě tištění umělých miliard a bilionů zjevně neobejde.
Naopak, potřebuje této drogy stále více a více. Než si vezme „zlatou dávku“, na niž dojede, je prozíravé být na té správné straně rozevírajících se nůžek společenského bohatství, vézt se na vlně, množit bohatství.
A část tohoto bohatství odkládat do aktiv, která obstojí, až nadejde čas „zlaté dávky“ a celý systém „spadne“ – do zlata, krypta, realit… Kdo s tímto vědomím investuje do amerických akcií, nemusí se bát tak činit ani právě teď.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
