Jde navíc o největší nárůst za posledních deset měsíců. Přispělo k tomu významné rozvolnění protiepidemických restrikcí v lidnatých státech, jako je New York a Kalifornie. V souladu s tím je i skutečnost, že nejvíce nových pracovních míst vzniklo v oblasti pohostinství a také ve školství. Pokračující růst zaměstnanosti lze očekávat také v průběhu léta a rovněž s příchodem nového školního roku.
Přes výrazný nárůst počtu nově vytvořených pracovních míst však americká míra nezaměstnanosti v červnu nepatrně vzrostla z 5,8 procenta na 5,9 procenta. Důvodem však nebyla klesající míra participace na trhu práce, která v červnu stagnovala na předchozích 61,6 procenta, tedy stále hluboko pod předkrizovou úrovní.
Na vině je spíše metodika zjišťování počtu nezaměstnaných v USA, která je oproti statistice nově vytvořených pracovních míst méně přesná a v současné době vytváří potenciál pro vyšší míru volatility ukazatele.
Pro americký Fed (centrální banka USA, pozn. red.) mohou být dnes zveřejněná data důvodem pro dřívější úvahy o zpřísňování měnové politiky. Tamní trh práce totiž zjevně nabírá na dechu a někteří američtí zaměstnavatelé, stejně jako ti v ČR, již hlásí problémy s nedostatkem vhodných pracovníků. K tomu přispívá i pokračující výrazná fiskální podpora ze strany americké vlády.
Trh práce tak může v následujících měsících přidat další tlaky k růstu spotřebitelských cen, což s aktuální inflací kolem pěti procent nemusí být pro americkou centrální banku úplně komfortní situace. Cílem Fedu však není jen cenová stabilita, ale také plná zaměstnanost, ke které má americký trh práce stále daleko.
Oproti únoru 2020 zde totiž podle červnových údajů i nadále chybělo zhruba 6,8 milionu pracovních míst. Podle nás začne americká centrální banka snižovat objemy nakupovaných aktiv začátkem příštího roku a první zvýšení tamních úrokových sazeb čekáme v druhé polovině roku 2023.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
