V Evropě bude pozornost zaměřena na inflační data. Ta za eurozónu by měla ukázat rovná dvě procenta. Z domova se dnes dočkáme struktury hrubého domácího produktu za letošní první čtvrtletí, kde by měl být patrný dopad uzavření ekonomiky, květnový PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) pak potvrdí, že od té doby se sentiment výrazně zlepšil.
Závěr týdne pak odhalí, jak se vyvíjely tuzemské mzdy během prvních třech měsíců roku. Oproti konsensu čekáme výrazně lepší výsledek.
Inflace v eurozóně se zřejmě v květnu dostala na dvě procenta, jak odhalí dnešní statistiky. Na cíl Evropské centrální banky (ECB) se tak dostane poprvé od konce roku 2018. V Německu zrychlí podle pondělních dat dokonce na 2,3 procenta. Akcelerace bude patrná i u jádrové inflace v eurozóně, která proti dubnu povyskočí o 0,3 procentních bodů na jedno procento meziročně.
V souvislosti s rozvolňováním pandemických opatření předpokládáme svižnější dynamiku u služeb (+1,2 % meziročně). Problémy s dodávkami se odrazí v dražším zboží (meziroční dynamika zrychlila o 20 bb na +0,6 % meziročně, pozn. aut.). Za dramatickým vzestupem celkové inflace ale budou stát ceny energií (proti předchozímu měsíci tempo zdražování akcelerovalo o 250 bb na 12,9 % meziročně, pozn. aut.), primárně z titulu nízké statistické základny.
Bazický efekt (zejména v Německu kvůli loňské dočasně snížené sazbě DPH, pozn. aut.) postupně povede k vzestupu jádrové inflace na 1,5 procenta. Celková inflace se ve druhé polovině roku bude v průměru pohybovat kolem 2,3 procenta meziročně. Za celý letošní rok to pak bude 1,8 procenta po loňských 0,3 procenta.
Lepší nálada na druhé straně Atlantiku
Zatímco efekt statistické základny aktuálně nahrává vyšší dynamice cenové hladiny, opačným směrem působí v případě peněžní zásoby (M3) a úvěrové aktivity, jak odhalí data měnového přehledu za duben. Rozvolňování a návrat ekonomiky eurozóny k normálnímu fungování se odráží i ve zlepšující se náladě průmyslníků a zejména poskytovatelů služeb, což potvrdí květnové statistiky PMI.
Lepší nálada je díky ústupu pandemie a rozvolňování samozřejmě patrná i na druhé straně Atlantického oceánu, jak potvrdí ISM (americký index nákupních manažerů, pozn. red.) z průmyslu i ze služeb. Tamní inflace je již na cíli centrální banky. Fed ale sleduje i situaci na trhu práce, která zatím držela americké centrální bankéře v holubičím módu.
Květen by měl ale znamenat další zlepšení na pracovním trhu – předpokládáme 750 tisíc nově vytvořených pracovních míst a snížení míry nezaměstnanosti z dubnových 6,1 procenta na 5,8 procenta. To by mohlo začít nastolovat otázku, kdy Fed začne se snižováním měsíčního tempa odkupu aktiv.
Povzbudivých dat bychom se měli dočkat tento týden i v Česku. Druhé čtení hrubého domácího produktu (HDP) za první letošní kvartál by podle nás nemělo přinést zásadnější revizi již zveřejněného celkového čísla (‑0,3 % mezikvartálně, ‑2,1 % meziročně), publikována ale bude struktura, které v době zveřejnění rychlého odhadu příjemně překvapila.
Vývoz se zhoršil, spotřeba domácností snížila
Na mezičtvrtletním poklesu ekonomiky se podle našeho odhadu podepsalo zejména zhoršení čistého vývozu a stejně tak snižující se spotřeba domácností. Ta podle nás oproti čtvrtému čtvrtletí klesla v reakci na výrazné zpřísnění protiepidemických opatření, když kromě uzavřených provozoven obchodů a služeb byl také zakázán pohyb mezi jednotlivými okresy.
Nižší přebytek čistého vývozu souvisel jednak s nižší exportní výkonností průmyslu v důsledku nedostatku některých výrobních vstupů, ale také s vyšším dovozem zásob. V průběhu druhého čtvrtletí se nálada v průmyslu zlepšila (přes přetrvávající komplikace ve výrobním řetězci, pozn. aut.), jak potvrdí dnes publikovaný PMI za květen.
Povzbuzením pro budoucí spotřebu domácností je nejenom aktuální rychlé rozvolňování, ale i statistka mzdového vývoje. Naše odhady pro první čtvrtletí letošního roku jsou ve srovnání s tržním konsensem optimistické, zpomalování růstové dynamiky není nijak razantní.
Koruna i euro mohou dále posilovat. Předpokládáme, že Česká národní banka (ČNB) letos dvakrát zvýší úrokové sazby, poprvé v srpnu (existuje ale významná pravděpodobnost, že se tak stane již na červnovém zasedání, pozn. aut.). Kromě atraktivního úrokového diferenciálu by ve prospěch tuzemské měny měl hrát i globální sentiment a sílící euro vůči dolaru (směrem k 1,27 USD/EUR ve druhé polovině roku, pozn. aut.) a koruna by se tak ještě letos měla podívat pod hladinu 25 CZK/EUR.
Koruna drží silné úrovně
Kurz české měny se prakticky po celý minulý týden držel v klidu těsně nad hladinou 25,40 CZK/EUR a neopouštěl nejsilnější úrovně od začátku pandemické krize před více než rokem. Tuzemskou měnu stále podporuje příznivý sentiment na globálním trhu (akciové indexy na obou stranách Atlantického oceánu opět vesměs mířily výše k rekordním hodnotám, pozn. aut.).
Ještě významnějším faktorem pak je úrokový diferenciál povzbuzovaný sílícími očekáváními na brzké zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB. Jak potvrdil její guvernér Jiří Rusnok, otázka je nyní ta, zda ke zvýšení dojde již v červnu, či až v srpnu.
My předpokládáme srpen následovaný stejným krokem v listopadu. Pro centrální banku je klíčové rychlé zlepšování pandemické situace, což se pozitivně odráží v sentimentu domácností i firem, jak ukázal květnový konjunkturální průzkum.
Euro profituje z optimismu
Euro z globálního optimismu profitovalo, a to hlavně v první polovině minulého týdne, kdy se kurz vyšplhal na nejsilnější hodnotu letošního roku. Druhá polovina týdne se nesla ve znamení korekce, a to i v souvislosti s koncem měsíce a včerejším svátkem ve Velké Británii i USA.
Bez významnějšího vlivu na trhy skončila v závěru týdne publikovaná data u obou stran Atlantiku. Evropská komise publikovala květnové sentiment indikátory, které trh příjemně překvapily a potvrdily zlepšování nálady napříč ekonomikou.
Již dříve oznámené zlepšení spotřebitelského sentimentu bylo potvrzeno. V rámci podnikatelského sektoru povzbudivý sentiment v průmyslu doplnilo zlepšení nálady v sektoru služeb. Celkově za tím stojí významné zrychlení vakcinace, zlepšování pandemické situace a začínající návrat k normálnějšímu ekonomickému životu.
Potěšily i americké statistiky. Snížení deficitu vykázala za duben bilance zahraničního obchodu, mírnější meziměsíční propad ve srovnání s březnem vykázaly i osobní příjmy Američanů (březnové číslo bylo výrazně navýšeno jednorázovými dávkami pro domácnosti z federálního rozpočtu, pozn. aut.). Jádrový deflátor výdajů amerických domácností potvrdil aktuální vzedmutí inflačních tlaků.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
