Největší nesplácený dluh, v průměru devět tisíc korun, mají domácnosti na severu Moravy – ve Zlínském, v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Naopak nejméně dluží po splatnosti lidé na Ústecku (6 105 Kč), ale v tomto kraji je zase třikrát větší pravděpodobnost, že domácnost nakonec přestane dluhy splácet, než například na zmiňovaném Zlínsku.

Vysoké zadlužení po splatnosti ale automaticky neznamená, že domácnosti nejsou schopny své závazky uhradit. Analýza naopak ukázala, že v nejvíce zadlužených krajích je výrazně méně dlužníků, kteří nejsou neschopni dostát svým závazkům. Kraje s nejvyššími dluhy domácností po splatnosti mají až třikrát méně problémových dlužníků.

NESCHOPNOST PLÁNOVAT VÝDAJE

„Lidé na Zlínsku a Olomoucku sice dluží po splatnosti dluhu nejvíce, v průměru kolem 9 tisíc korun, ale dluh tam přestane splácet skoro třikrát méně lidí než například na Ústecku,“ říká Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance, která patří mezi největší tuzemské inkasní společnosti.

Z analýzy vyplývá, že na severu Moravy se do prodlení lidé dostanou spíše kvůli neschopnosti si výdaje lépe naplánovat, než že by neměli pravidelný finanční příjem.

Naopak třeba na Ústecku je znát, že řada chronických dlužníků nemá dostatečný pravidelný příjem, a vymahatelnost dluhů tam je proto problematická. „Ochota firem půjčit lidem na Zlínsku bude určitě větší než na Ústecku, kde je až třikrát větší riziko, že lidé svým závazkům nedostojí a přestanou dluhy splácet,“ vysvětluje Zetek.

BANKY, POJIŠŤOVNY A TELEKOMUNIKACE

Když peníze nestačí, lidé obyčejně přestanou hradit závazky, které je nejméně pálí a u kterých očekávají nejmenší negativní dopady vyplývající z neplacení.

„Domácnosti dluží po splatnosti nejvíce za finanční služby a pojištění (67 %), kde je pro dlužníky případný postih nejméně hmatatelný. U mobilních operátorů (28 %) si jsou vědomi, že mohou být rychle odpojeni, takže se snaží za služby platit co nejdéle. V případě energií (5 %), které jsou pro chod domácnosti nepostradatelné, přestávají platit až v okamžiku úplného finančního kolapsu,“ uvádí provozní ředitel.

SOUDY? NEDOPORUČUJE SE!

Pokud domácnost přestane platit, šance na úhradu dluhu se významně liší: Zatímco u některých dluhů je úspěšnost 10%, u jiných to je 80 procent. Češi v tomto ohledu patří mezi evropský podprůměr, vyplývá z mezinárodního srovnání M.B.A. Finance.

Vyhýbat se dohodě o splacení dluhu a nechat vše na soudech se nedoporučuje. Náklady spojené s vymáháním dluhu se v případě soudu navýší až o desítky tisíc korun za honorář advokátů, soudní poplatky a náklady exekučního řízení. „Mimosoudní řešení dluhu umožňuje vzájemnou dohodu mezi věřitelem a dlužníkem. V případě exekuce se ale již dlužníka nikdo na nic neptá a zabavuje se maximum možného, protože příležitost se dohodnout dlužník propásl,“ varuje Zetek.

OCHOTA ŘEŠIT SITUACI

Největší šanci na získání dlužné částky mají věřitelé ve Středočeském kraji, v Praze a na Vysočině (viz graf): „Tam se úspěšnost vymožení dluhu dostává výrazně nad průměr. Naopak nejhůře se dluhy vymáhají z dlužníků na Ústecku, kde je úspěšnost značně podprůměrná,“ rekapituluje zkušenosti z praxe Jakub Zetek.

O splacení dluhu bez asistence soudů a exekutorů rozhoduje kromě výše dluhu a životní situace dlužníka zejména ochota situaci řešit mimosoudní dohodou.

„Čím více informací nám sdělí, tím lépe můžeme navrhnout řešení, a to i pro velmi vysoké dlužné částky. Dlužník ale musí chtít spolupracovat, a hlavně dohodu dodržovat: pouze třetina tuzemských dlužníků dohodnutý splátkový kalendář dodržuje,“ uzavírá provozní ředitel M.B.A. Finance.