Dotaci na podzemní nádrže na dešťovou vodu pro zalévání mohou využít jen lidé v oblastech přímo ohrožených suchemzdroj: Pixabay.com

ANALÝZA: Modrá úsporám, ani „Dešťovka“ sucho neodvrátí

Od 29. května je možné žádat o dotace na zadržení dešťové vody. Je nový program ministerstva životního prostředí předvolebním trikem, nebo může mít skutečný vliv na bilanci vody v České republice? Může úhrada poloviny nákladů na podporu zachytávání dešťové vody a její používání pro zalévání, případně splachování klozetů motivovat lidi k desetitisícovým investicím podobně, jako se to podařilo Zelené úsporám?

Každá úspěšná snaha přimět lidi k tomu, aby investovali své peníze, jim musí dávat ekonomický smysl. Pokud ekonomický smysl není valný, musí taková snaha pracovat s nějakým jiným silným motivem. Oboje se v případě dotačního programu Modrá úsporám, překřtěném na Dešťovku, zatím poněkud ztrácí. Stejně jako to, co je na novém programu skutečně přínosné. Podíváme se nejdříve na to pozitivní.

Dešťovka je první hmatatelný krok ze strany státu k tomu, aby se s nepříznivým stavem zásob vody v zemi „něco“ dělalo. Od existence tohoto dotačního programu se dá odvozovat osvěta, která může vést k tlaku na skutečné změny v celkovém přístupu k hospodaření s vodou. Ten by mohl vyústit ve vůli politiků na všech úrovních „s tím“ opravdu něco udělat. Snaha zajistit zemi zásoby vody totiž zatím nepatří mezi témata, za které se získávají voličské hlasy. A nejen to. Snaha zajistit zásoby vody bude vyžadovat miliardové investice, změny v krajině a velmi pravděpodobně i výkup pozemků. Co všechno bude obnova zásob vody vyžadovat, si popíšeme hned, jak probereme negativa Dešťovky.

REÁLNÝ DOPAD? LEDA VÝCHOVNÝ

Dotaci na podzemní nádrže na dešťovou vodu pro zalévání mohou využít jen lidé v oblastech přímo ohrožených suchem, což jsou například obce na Vysočině, Znojemsku, nebo Frýdeckomístecku. Ovšem prší na celém území republiky. Proč tedy nevyužít možnost zadržet a využít dešťovou (odborně se říká srážkovou) vodu po celém Česku? Jestliže s ní budou zalévat lidé i tam, kde ohroženi suchem ještě nejsou, budou přeci také šetřit lokální zásoby vody. Což se počítá také, protože vodu potřebujeme mít všude. Na systémy kombinující zálivku a splachování WC, případně pracující i s přečištěním odpadní vody, je přitom možné čerpat dotaci na celém území státu.

„Když už, tak by mělo jít o plošné řešení, protože program Dešťovka neovlivní bilanci vody v krajině, ale je to spíše výchovný prostředek, jak s vodou odpovědněji nakládat,“ je přesvědčen provozovatel tematického serveru Nase-voda.cz, analytik Petr Havel. Což odkazuje k druhému negativu dotačního programu, kterým je jeho minimální reálný dopad.

Podle statistik jsou totiž sice největším odběratelem pitné vody domácnosti, ale největším celkovým odběratelem vody je energetika. Ta spotřebuje ročně více než 700 tisíc kubických metrů povrchové i podzemní vody. Na domácnosti připadá zhruba o 100 tisíc kubíků povrchové a podzemní vody (v poměru přibližně 1:1). Třetí příčka ve spotřebě vody pak patří průmyslu, především těžbě nerostů a čtvrté místo zaujímá zemědělství.  Jak významný tedy může mít reálný dopad na zásoby vody 100 milionů korun, jež letos stát vloží do dotací na zalévání a splachování dešťovou vodou v rodinných domech?

„Dopad nebude téměř žádný. Úsporu vody v krajině, tedy její lepší zadržování, je především možné zlepšit změnou způsobu zemědělského hospodaření, rozčleněním krajiny na menší celky a omezením záborů zemědělské půdy, k nimž dochází kvůli výstavbě průmyslových areálů nebo k bytové výstavbě, a také kvůli těžebnímu průmyslu,“ konstatuje nevesele Petr Havel. Mimochodem, pro chaty a chalupy, které představují nezanedbatelné sezónní odběratele vody právě na zalévání a splachování, dotace k mání není. Týká se jen rodinných a bytových domů.

JAKOU ROLI BUDE MÍT CENA?

Je zároveň otázkou, nakolik vůbec bude program lákavý pro lidi v oblastech suchem ohrožených. Dotace totiž může pokrýt maximálně 50 procent nákladů. Z modelových příkladů dostupných na vzdělávacím serveru Voda základ života je totiž zřejmé, že už základní varianta zachytávání dešťové vody na zalévání do podzemní nádrže s obsahem 4,5 krychlového metru bude vyžadovat investici téměř 70 tisíc korun, včetně práce. Ale kdo dá 35 tisíc (po obdržení dotace) za to, aby měl podzemní nádrž na vodu na zalévání? Možnost dešťovkou také splachovat WC přijde již na téměř 90 tisíc a nejefektivnější varianta se současným využíváním srážkové a přečištěné domácí odpadní vody jako užitkové bude představovat více než 160 tisíc korun.

U nově stavěného domu jsou takové investice ještě vcelku představitelná. Ovšem u již stojících domů je jejich pravděpodobnost podstatně nižší. Tam zřejmě spíš najdou využití nejrůznější individuální řešení, jako jsou poměrně rozšířené volně stojící plastové nádrže na krychlový metr vody (1000 litrů). Jejich životnost je ovšem vlivem UV záření a mrazů podstatně kratší, než tomu bude u podzemních systémů. Dotace se tak na ně, celkem pochopitelně, nevztahuje.

K Dešťovce patří ještě jedna poznámka. S tím, jak stoupala v Česku cena vody, klesala její spotřeba, protože lidé začali šetřit. V současnosti je průměrná denní spotřeba pitné vody na osobu 90 litrů, což je přibližně polovina spotřeby v západní Evropě. Kromě používání dešťové vody a dalšího využití takzvané šedé vody, odtékající z umyvadel a praček tak už zřejmě mnoho dalších možností, jak mohou lidé ještě vodou šetřit, nezbývá. I když jistý prostor pro úspory ještě existuje i při současném modelu: například se důsledně sprchovat namísto koupání, nebo nemýt nádobí pod tekoucí vodou.

Jak tedy hodnotit dotační program Dešťovka? Je to malinký krok správným směrem. Za ním ovšem musí následovat ty velké. Jestli totiž rychle nepomůžeme krajině k tomu, aby mohla vodu zadržovat, budeme jí brzy mít opravdu málo. Což bude znamenat, že její cena poroste. A petice ani demonstrace na tom nic nezmění.

Přemysl Souček

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *