Na okamžik, až Česká národní banka skončí umělé oslabování koruny, se snad kromě exportérů těšili snad všichni. Především „běžní“ lidé, kteří věřili, že si pořídí třeba levnější eura na letní dovolenou, nebo že si budou moci koupit levnější televizi z dovozu. Skutečně to tak vypadalo. Jenže vlastně jen několik dní. Koruna desetník po desetníku posilovala. Jenže pak se tento trend nejen zastavil, ale ještě obrátil. A na konci dubna byl kurz zhruba na stejné úrovni jako při intervencích. Proč?

Například bývalý guvernér centrální banky Miroslav Singer si to vysvětluje transparentní politikou ČNB, která dopředu deklarovala, jak dlouho chce držet svůj závazek. „Kdo chtěl, měl dost času se na exit připravit. Sice to vede k tomu, že víc nakoupíte před exitem, ale pak zase kurzem necloumají panické nákupy a prodeje těch, kteří jsou z vývoje překvapeni,“ řekl Singer v týdeníku Faktor S.

Porovnal chování ČNB se Švýcarskem, který za jediný den po ukončení intervencí posílil o více než 40 procent. Podle Singera to bylo proto, že tímto krokem byl trh zaskočen. Švýcarská centrální banka se prý dokonce musela k intervencím navrátit.

Vysvětlení ovšem může být i jiné. A to ten, že jde o pozůstatek intervencí české centrální banky. Aby ČNB držela kurz koruny na naplánované výši, nakoupila eura za více než bilion korun. A tyto „horké“ koruny se teď spekulanti snaží zpeněžit nákupem levnějšího eura. Jenže korun je tolik, že kurz eura zase vystoupal na hranici, u níž jí držela ČNB.

„Většina spekulantů stále čeká na posílení koruny a realizaci svého výnosu. Taková realizace, dojde-li k ní v masivnější míře, může korunu opět oslabit až nad úroveň intervenčního závazku,“ upozornil Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Po odplynutí spekulativního kapitálu lze ovšem očekávat postupné posilování koruny, která je podle Kovandy podhodnocená. „Za rok touto dobou bude kurz na úrovni 25,90 koruny za euro,“ odhadl ekonom.

Rovněž prezident Miloš Zeman soudí, že koruna bude postupně posilovat, a to až na úroveň zhruba 25,50 za jedno euro. Podle některých ekonomů by koruna mohla začít posilovat už v létě. A většina lidí by na tom měla vydělat. „Především ve druhém pololetí lze díky posilování koruny očekávat, že by mohly zlevnit pohonné hmoty, cestování do zahraničí, elektronika, ale i oděvy,“ uvedl Miloslav Kufa, finanční ředitel finanční skupiny Ramfin.

Dají se rovněž čekat reálně vyšší mzdy, než jak by tomu bylo při pokračujícím intervenčním režimu. „Ukončení intervenčního režimu je totiž antiinflačním činitelem, takže inflace bude z nadále rostoucích nominálních mezd ‚ukusovat‘ o to méně,“ předpokládá Lukáš Kovanda ze společnosti Cyrrus.